Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Světoznámý architekt Fuchs se narodil před 120 lety. Brno je jím protkané

  18:14aktualizováno  18:14
Je to přesně sto dvacet let, co se ve Všechovicích u Bystřice pod Hostýnem narodil Bohuslav Fuchs, patrně nejplodnější a nejvýznamnější architekt spojený s Brnem. Jeho výrazné stopy jsou rozeseté po celém městě. Nejznámější z jeho děl je nejspíš pro Brňany hotel Avion na České ulici, bývalá Zemanova kavárna či autobusové nádraží Grand.

Hotel Avion v Brně byl postaven v letech 1926 až 1927 podle návrhu architekta Bohuslava Fuchse. | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

„Nejde ale o žádného lokálního architekta,“ zdůrazňuje znalec Fuchsova díla, architekt Jan Sapák. „Myslím si, že ho lze považovat za největšího a nejvlivnějšího českého architekta 20. století, jednoho ze zhruba deseti nejdůležitějších v Evropě. Vysoké mezinárodní renomé a vliv mají jeho realizovaná díla v podobě pavilonu města Brna na zdejším výstavišti, hotelu Avion, lázní Zábrdovice, Masarykova studentského domova, ženské školy Vesna, výkropní kaple na Ústředním hřbitově a velmi významných je asi ještě deset dalších staveb,“ vypočítává architekt Sapák.

Nejznámější realizace podle návrhů Bohuslava Fuchse v Brně

  • Hotel Avion, Česká ulice
  • Pavilon města Brna na brněnském výstavišti
  • Zemanova kavárna (dnes restaurace Pavillon), Koliště
  • Obřadní síň Ústředního hřbitova v Brně
  • Autobusové nádraží naproti hotelu Grand
  • Tesařova vila, Hroznová 18
  • Nádražní poštovní úřad – takzvaná hlavní pošta 
  • Administrativní budova firmy Alpa v Králově Poli
  • Masarykův studentský domov, Cihlářská ulice
  • Městské lázně, Zábrdovická 25
  • Moravská banka, náměstí Svobody 21 
  • Dětský domov Dagmar, Žabovřesky
  • Obecná a měšťanská škola v Masarykově čtvrti, náměstí Míru
  • Odborná škola pro ženská povolání Vesna a Domov Elišky Machové, Lipová ulice
  • Masná burza, Masná 34

Vynikající světová architektura Bohuslava Fuchse tedy provází obyvatele a návštěvníky Brna doslova na každém kroku. Navíc se v jeho práci skloubila praktická užitnost staveb s jejich humánním étosem, například lázně v Zábrdovicích mají vrcholnou úroveň a přitom byly určeny k rekreaci a očistě dělnických vrstev, které bydlely v okolí a pracovaly v blízkých továrnách.

Ze zedníka skvělý architekt i pronásledovaný tvůrce

Sám Fuchs totiž pocházel ze skromných poměrů. Vyučil se nejdříve zedníkem, až pak navštěvoval gymnázium v Holešově i průmyslovou školu stavební v Brně. V roce 1916 ho pak architekt Jan Kotěra přijal na Akademii výtvarných umění. V roce 1921 založil Fuchs se svým kolegou ze studií Josefem Štěpánkem společný ateliér.

Pak mu ovšem tehdejší brněnský městský architekt Jindřich Kumpošt nabídl místo v architektonickém a regulačním oddělení Stavebního úřadu v Brně. A od roku 1923 žil Fuchs trvale v Brně, které mu nabídlo skvělé stavební příležitosti. Založil zde i rodinnou firmu AKA, která navrhovala i vyráběla patrně nejlepší bytové zboží a umělecké předměty v tehdejším Československu.

Po únorovém převratu 1948 začali však Fuchse tehdejší mocipáni vytlačovat z veřejných zakázek, vlastní projekční ateliér i firmu AKA musel zavřít. Od roku 1945 sice Bohuslav Fuchs vyučoval na katedře urbanismu brněnské techniky a až do roku 1958 působil s přestávkami i jako děkan fakulty architektury a pozemního stavitelství, ale na konci 50. let ho z politických důvodů ze školy definitivně vyhodili.

Vyřešil i problém hlavního nádraží

Podle Jana Sapáka byl Bohuslav Fuchs i předním spolutvůrcem moderního urbanismu. „On sám se cítil být víc urbanistou než architektem. A byl v tomto směru jedinečný, asi hned vedle slavného architekta Le Corbusiera, protože jinak neměla většina velkých architektů příležitost se urbanismu tolik věnovat,“ popisuje Sapák a dodává, že Fuchs vyhrál také snad pět opravdu významných urbanistických soutěží. „To samo o sobě vůbec není málo,“ zdůrazňuje architekt.

Fotogalerie

A jako skvělý urbanista se architekt několikrát vyslovil i k palčivě vnímanému problému dnešního Brna, totiž k poloze jeho hlavního nádraží.

„Například na konci roku 1927 získal Fuchs s partnery Sklenářem a Peňázem druhou cenu v urbanistickodopravní soutěži za proslulý návrh Tangenta, který mimo jiné řešil i polohu nádraží, a to ve dvou rovnocenných variantách, tedy v dosavadní poloze zvětšené o jedno nástupiště a v poloze odsunuté, ovšem jen k ulici Opuštěné, kde dnes stojí benzinové pumpy,“ vysvětluje Sapák.

Soutěže byly klíčem k vysoké úrovni architektury

„Zásadně významný je Fuchsův vztah k návrhovým architektonickým soutěžím,“ uvádí další aspekt architektovy osobnosti Sapák a popisuje, že sám Fuchs byl nejen horlivým soutěžitelem, ale také propagátorem takových soutěží. „Několik jich vyhrál, ale také mnohé připravoval. Několikrát byl i v porotě, například jednou i po boku Le Corbusiera v soutěži na nové Baťovy domky,“ připomíná architekt.

Velký rozvoj soutěží i jejich samozřejmé a pravidelné uplatnění, za které Fuchsovi také vděčíme, mělo podle Sapáka zvlášť prospěšný vliv na vysokou úroveň architektury i stavění v meziválečné době. „Z vyhraných soutěží postavil Fuchs právě zábrdovické lázně, Masarykův studentský domov, Moravskou banku na náměstí Svobody, poštu vedle hlavního nádraží a další,“ vypočítává Sapák.

Hořký konec. Nejdřív přišla normalizace, potom nehoda

Politická obleva konce 60. let sice dovolila, že Fuchsovi udělili v roce 1968 titul národního umělce, ale pak do naší země dorazila s ruskými tanky normalizace. A poté se navíc Bohuslav Fuchs jako spolujezdec při cestě do Prahy těžce zranil. Když 18. září 1972 ve svých sedmasedmdesáti letech na následky zranění zemřel, smuteční hosté museli projevit osobní odvahu, pokud jej chtěli vyprovodit na jeho poslední cestě.

Hrob skvělého architekta najdeme na Ústředním hřbitově. Zdobí jej odlitek jeho ruky, jak ji na náhrobek otce navrhl syn Kamil Fuchs, rovněž architekt a urbanista.

Bohuslav Fuchs

Architekt a urbanista, čelný představitel brněnské funkcionalistické školy, se narodil 24. března 1895 ve Všechovicích, je to tedy přesně 120 let.

V letech 1923 až 1929 byl architektem brněnského stavebního úřadu, v letech 1947 až 1958 univerzitním profesorem a děkanem fakulty architektury a pozemního stavitelství v Brně. Jeho práce na škole však byla zákulisně omezována a sabotována. Po roce 1958 byl inscenovaně obviněn z šedé ekonomiky a odsouzen.

Přístup k němu se v 60. letech zlepšil. Roku 1968 za pražského jara získal titul Národní umělec.

Byl neobyčejně plodný, je mu přičítána realizace nejméně 163 staveb.

Zemřel 18. září 1972 v Brně na následky dopravní nehody.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.