Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nic mi nepokazí náladu, říkal v roce 1956 Baltisberger. Za dva dny zemřel

  15:20aktualizováno  15:20
Za několik dní to bude 60 let. V srpnu 1956 viděli diváci na Velké ceně na Masarykově okruhu jednu z nejznámějších nehod v historii československého motorsportu. V Brně zemřel Hans Baltisberger. O vycházející německé hvězdě později napsal slavnou povídku i Bohumil Hrabal.

Hans Baltisberger na trati Masarykova okruhu. | foto: archiv Masarykova okruhu

Padesátá léta. Československý motocyklový sport i průmysl prožívají nejlepší období ve své historii. Motocykly Jawa drží krok se světovou špičkou. A českoslovenští jezdci na nich dokáží porážet konkurenci nejen z východního bloku. V této atmosféře se v dnes už tradičním srpnovém termínu roku 1956 jede pošesté závod Velké ceny ČSSR na Masarykově okruhu.

Ač to v Brně nikdo netuší, blíží se víkend, který stvoří legendy. Ale hezky od začátku...

Závodní víkend začíná čtvrtečními volnými tréninky, které se jedou v dešti. O to víc se pak všichni jezdci snaží v pátek, kdy se počasí umoudří. Předpovědím se v padesátých letech nedá věřit o nic víc než dnes, zvlášť když slibují „proměnlivé počasí“. První „obětí“ zběsilého tréninkového tempa je František Šťastný.

„Od zatáčky, která je v kamenolomu v Kohoutovicích, přijíždí klubko jezdců, mezi nimi Franta Šťastný na Jawa OHC 500. Dostává smyk zadního kola, ohlíží se, ale zatáčku u hájenky už zase propaluje,“ zní popisek v dobovém fotoalbu z roku 1956, které je uložené v archivu Masarykova okruhu. O pár kilometrů dál už jde Šťastný k zemi. Pád odnese motorka víc než jezdec. Dobový tisk potutelně poukazuje, že jezdec vyvázl jen s drobnými oděrkami a „kombinézou odřenou na choulostivých místech“.

Už v pátečním vydání se rozpovídal loňský vítěz Hans Baltisberger. „Nic mně nedovede pokazit dobrou náladu. Ani to počasí krajně nepřátelské k nám, závodníkům. Jestli bude suchá dráha, pak ve vyšších třídách padnou opět všechny rekordy,“ prorokuje vycházející německá hvězda.

„Největšími soupeři ve třídě do 250 ccm budou především váš Bartoš a Kassner. Brněnský okruh však dobře znám a i svému spolehlivému stroji věřím,“ konstatuje suverénně. Netuší, že právě kombinace těchto čtyř faktorů, jej o dva dny později připraví o život.

Diváci nanosili na trať bláto

V sobotu odpoledne přijde průtrž mračen. Na dráhu déšť splaví hodně bláta a situaci ještě zhorší diváci, kteří odcházejí z rozbahněných tribun právě po trati. Neděle začíná skvěle pro české jezdce. V silné konkurenci třistapadesátek se ujímá vedení Gustav Havel, ale vynechává mu motor. Zdá se, že druhému Australanu Hintonovi, který za sebou drží Baltisbergera i Šťastného, spadne vítězství do kapsy.

Československý jezdec ale rychle předjíždí Baltisbergera a v Žebětíně i Hintona. Nejrychlejší kolo jede v čase osm minut a devět vteřin, závod dokončí s průměrnou rychlostí bezmála 130 kilometrů v hodině a vítězí. Druhý dojede Hinton, Baltisberger nedokončí a třetí místo tak urve Havel, který se vrátil na trať po výměně svíčky.

S časovou prodlevou startují dvěstěpadesátky. Pozornost diváků se upírá na stroje NSU Sportmax, jejichž piloti jsou automaticky považovaní za favority. Po startu zůstává na špici trojice na NSU Baltisberger, Horst Kassner a Eric Hinton. V závěsu za nimi Bartoš. Motor mu vydrží jen dvě kola a jeden ze dvou soupeřů, o kterých Baltisberger mluvil, je tak mimo hru. Přichází šesté kolo. Na jihovýchodní části trati od Veselky do Pisárek začíná pršet. Trať je nevyzpytatelná a přibývá pádů.

Co se stalo? Němec ztratil koncentraci

Australan Brown vyvázne jen s oděrkami. Za Veselkou zkusí Hinton zariskovat a předjet najednou Baltisbergera i Kassnera. Motocykl se zavlní a vynese jezdce z trati. Jezdce s těžkými zraněními převážejí do nemocnice. Kassner se dostává před Baltisbergera, ale mezi žebětínskými domy mu dvaatřicetiletý Němec předjetí oplatí. Bez ohledu na zrádné podmínky jedou oba naplno.

Historická fotografie Michaela Křivého z místa smrtelné nehody závodníka Hanse Baltisbergera (26. srpna 1956)

Historická fotografie Michaela Křivého z místa smrtelné nehody závodníka Hanse Baltisbergera (26. srpna 1956)

Před stoupáním k „Farince“ je mírná levá zatáčka, která se jezdí plnou rychlostí. Trať je suchá, jen na okraji vozovky je vlhký pruh. Co přesně se stalo?

Podle knihy Pavla Husáka Velká cena se Baltisberger „v zápalu boje na tento pruh dostává, neboť mu špatně vyšel nájezd“. Pamětníci říkají, že se Němec ohlédl na Kassnera a na okamžik ztratil koncentraci. Ostatně stejně to popisuje i Bohumil Hrabal ve své povídce Smrt pana Baltisbergra.

Popis toho, co následovalo, už se ale shoduje.

Motocykl dostává smyk a tehdy moderní bachratou kapotáží zachytí o vozovku. Dnešní terminologií dostal Baltisberger „highsidera“. Proletí vzduchem. Jeho NSU se odrazí od sloupu u silnice a dopadne mezi diváky, několik zraní. Baltisberger dopadne do lesa, kde je několik starých pařezů.

„Krev se zatřpytila jako rubíny“

Jeden z nich jezdec trefí hlavou a Hrabal o sedm let později napíše:

„Zpřelámaný závodník se snažil vstát a jakoby vycouvat z toho těla. To ale bylo poslední vzepětí, protože pak se zlomil a zvracel krev. Šeptal: „Ich bitte... ich grüsse...“ Hlava mu klesla a obnažené nervy sebou škubaly, a právě když vysvitlo slunce, krev se zatřpytila jak řinoucí se rubíny.“

Kassner se s odstupem asi tří vteřin prořítí kolem havarovaného motocyklu a vlétne do Farinových zatáček. V závodu zvítězí.

Byť s časovou prodlevou a v ponuré atmosféře, závody pokračují. Na řadě je královská půllitrová kubatura. Vede Šťastný, ale i jej zradí motor tak jako Bartoše ve čtvrtlitrech a Havla v 350 ccm. Vítězí Gerold Klinger a časem 7:54 zároveň překonává Šťastného rekord na kolo.

Do cíle nedojede Francouz Michel Mouty. Při předjíždění v Novém Lískovci nezvládl motorku a narazil do stromu. Také umírá, ale jeho oběť si kvůli Baltisbergerovi dnes pamatuje málokdo.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.