Udělal si bilanci, aby se mohl nadechnout k novým projektům.
Každé médium nabízí koncert z jiného prostředí. Dvojalbum Karel Plíhal v Olomouci bylo natočeno loni v prosinci v místním U-Klubu, kde vznikla také legendární živá deska Tři čuníci Plíhalova kamaráda Jaromíra Nohavici.
DVD Karel Plíhal v Telči bylo pořízeno při koncertu v tamním zámku.
Karel Plíhal si vystačí se svými kytarami. Za poslední tři roky, kdy studoval písně Josefa Kainara pro album Nebe počká, se dále zdokonalil.
Zahraje jazzující kainarovskou píseň Miss Otis lituje, připomene svou milostnou baladu Padaly hvězdy nebo skladbu Pohádka na melodii Mika Oldfielda, již hrál na festivalech v osmdesátých letech.
V sestavě koncertních písní nesmějí chybět zhudebněné bajky či anekdoty (Nosorožec, Modří králíci), řada songů o ženách nebo vtipné skladby o zvláštních situacích (Plavala vosa v kofole, Ve skříni).
Úsporné, plné tóny kytary podmalovávají netradiční slovní obraty. Třeba v písni Na Pradědu sněží, ve které Plíhal zpívá: "Po zavátých šutrech jedou čtyři kněží na svých sněžných skútrech. S ošlehanou pletí, jsou důstojní a vážní a nad nimi letí andělíčci strážní."
Vážnější milostná skladba Můj vesmír možná ukazuje příští směr tvorby Karla Plíhala. "Je to nová píseň, kterou jsem připravoval pro příští desku," dodává Plíhal.
Mezi skladby vkládá své pověstné veršovánky, místy hospodsky jadrné, jindy jiskřivé, jako byly kdysi slogany Petra Skoumala a Jana Vodňanského. Například: "Na veřejné skládce žil, byl starý vládce. Dloubal tupým mečem do konzervy s lečem."
Na rozdíl od studiových alb Kluziště či Ptáci, králíci a hvězdy, které si písničkář piplá, zachycují koncertní desky atmosféru jeho vystoupení.
"Živé desky jsou nahrané i s chybami. Myslím, že tak to má být," říká Plíhal. Příští rok sestaví malou kapelu a pak chce přijít s novým programem. "Budou to písničky jako Můj vesmír, už v nich moc jazzu nebude," dodává Karel Plíhal.
