Do konce letošního roku to rozhodne takzvaná studie proveditelnosti, která zkoumá druhou fázi projektu Čistá Svratka.
"Studie prověřuje, jestli by se měla hladina přehrady upustit, popřípadě o kolik metrů, a jaký vliv to bude mít. A ve hře je i varianta úplného vypuštění," připustil David Fína z Povodí Moravy. Podle něj nebude nakonec uskutečnění ani jedné z variant lehké.
"Na obojí je potřeba sehnat mnoho povolení, posoudit důsledky a vliv na samotnou přehradu, zvířata v ní i v okolí, vliv na další tok Svratky, dopady na novomlýnskou nádrž nebo na vodní elektrárnu pod přehradou. Nebude to jednoduché," řekl Fína.
Nikdo z odborníků si netroufl odhadnout, jak bude přehrada po upuštění nebo úplném vypuštění vypadat.
Experti z firmy Pöyry, která řešení navrhla a vyhrála také výběrové řízení na studii proveditelnosti, uvažují až o dvanáctimetrovém upuštění hladiny. Znamenalo by to obnažení sedmdesáti procent plochy nádrže. Přehrada, jejíž nejhlubší místo je u hráze (23 metrů), by se tak změnila z obrovské vodní plochy na brouzdaliště uprostřed, které by obklopovaly břehy posypané vápnem.
"Studie řeší také význam a důsledky povápnění odkrytých břehů a zavádění provzdušňování, kterým se narušuje prostředí pro rozvoj sinic. Mělo by být jasné, kde má pět zařízení přesně být a jak účinná budou," řekl Fína.
Povodí Moravy však už teď pracuje na komplexním projektu Čistá Svratka. Protože kromě nádrže je potřeba vyčistit také všechny přítoky.
Na vyčištění přehrady chybějí peníze
Odborníci na vyčištění přehrady možná v minulých měsících děsili chataře. Součástí první části projektu Čistá Svratka totiž bylo hledání míst, kde mají chataři vývody jímek přímo do přehrady a kde se odpady do přehrady vsakují.
"Řešením je vybudování kanalizačního sběrače, na kterém by se měl podílet i brněnský magistrát," uvedl Fína. Jenže sběrač nebude hotov jen tak. "Na jeho stavbu je potřeba mnoho stavebních povolení a územních řízení. A samozřejmě také peněz," dodal Fína.
Projekt Čistá Svratka počítá i s dlouhodobými opatřeními. Jenže ty jsou také ještě v plenkách. "Chceme zlepšit odbourávání fosforu a čištění splachů z polí při přívalových deštích. Například zatravňovacími pásy a remízky," uvedl Fína. A tady se objevuje další problém. Chybějí peníze na výkupy pozemků.
Břehy se začnou vápnit na podzim
V září nebo říjnu čeká přehradu jako každý rok upouštění hladiny o 5 až 6 metrů. Jenže letos bude snížení hladiny výjimečné. "Zkusíme pilotní metodu zavápnění alespoň na té části břehu, která se odkryje," sdělil náměstek brněnského primátora Martin Ander.
Ničení prostředí, kde se množí sinice, tak může začít. Jenže podle ekologa a brněnského zastupitele Mojmíra Vlašína je problém někde jinde. Sinice mají k velkému množení důvod: fosfáty, kterými se živí.
"Důležité je zamezit používání fosfátů, které byly v hnojivech. Hnojení se se zpožděním projevilo v devadesátých letech.
A když se hnojit přestalo, nastoupila éra automatických praček, kterými ročně protečou stovky kilogramů fosfátových pracích prášků v každé domácnosti," popsal Vlašín. Upozorňuje, že stejný problém představují automatické myčky nádobí, i když zatím nejsou v každé domácnosti. "Ale brzo budou," myslí si Vlašín.
Čištění přehrady bude dlouhým maratonem. "Viditelné výsledky? Do tří až čtyř let," doufá Ander.
