"Přestože hodně věcí umíme vysvětlit, spočítat, odvodit, jsou v přírodě události, které zůstávají i pro odborníky velkou neznámou," připouští František Šopko z Českého hydrometeorologického institutu.
Podle něj je sice neobvyklé, že střední Evropu zasáhl v krátké době už podruhé tak silný vítr (loni Kyrill, letos Emma), brání se ale jednoznačnému svalování viny na klimatické změny.
. ODPOVĚDI METEOROLOGA ČTĚTE ZDE |
"Extrémní projevy počasí tady byly i v minulosti, například velmi silný vítr v říjnu 1870 zpustošil značnou část lesů na Šumavě. Klimatické změny však mohou vést k větší extremitě projevů počasí, a tedy i četnějším vichřicím, povodním a podobně. Znamená to chovat se odpovědně vůči přírodě i všemu životu," míní meteorolog.
Vliv člověka je patrný například v množství vody v půdě. "Činnost člověka vede k tomu, že se voda méně vsakuje do půdy nebo rychleji odtéká. Takže i vláhy i spodních vod je pak méně," vysvětlil Šopko.
O víkendu si čeští meteorologové vůbec poprvé vyzkoušeli spolupráci v rámci meteoalarmu, tedy internetové prezentace výstrah vydaných jednotlivými státy v Evropě.
"Systém je založen na tom, že mapa státu nebo jeho části jsou zbarvené podle nebezpečí, které hrozí vlivem počasí," popisuje Šopko.
"Začali jsme ve velkém stylu. Sotva se naše mapa na internetové stránce objevila, okamžitě se zbarvila výstražnou červenou, čímž jsme na sebe upozornili," říká Šopko.
