Například brněnský Jundrov platí ročně za přistavení kontejnerů a likvidaci černých skládek několik desítek tisíc korun. Ačkoli je v městské části sběrný dvůr, kde mohou obyvatelé čtvrti nechat zdarma jakýkoli odpad, hromady odpadků v Jundrově vznikají. Nejčastěji v zahrádkářských koloniích, poblíž kontejnerových stání nebo za garážemi. "Někdo tam dá starou televizi, ledničku, starý koberec, nábytek," popsal starosta Miroslav Kolář.
Podobně v Kyjově si podle místostarosty Antonína Kuchaře část lidí na odvoz odpadků do sběrného dvora nezvykla. Vždy na jaře proto radnice zpoza autobusových zastávek nebo z příkopů nechává odvážet hromady nepořádku.
Dopadnout tvůrce černé skládky prý bývá obtížné. V Kyjově se to podařilo jen jednou. To, když strážníci v hromadě nepořádku objevili dopis. "Byla tam adresa toho, kdo odpad vysypal. Podařilo se ho najít a dostal pokutu. Jinak to bývá problematické. Kdo černou skládku vytvořil, se nedaří zjistit," řekl Kuchař.
Nelegální skládky likvidují ve městech a obcích většinou specializované firmy. Akce, kdy odpadky v krajině sbírají dobrovolníci, jsou ojedinělé.
Každý rok se opakují například v Moravském krasu. Ke dni Země zavedli obdobou brigádu v Rousínově na Vyškovsku: smetí tam po městě a okolí sbírají žáci ze základní školy. "Cílem ani tak není, aby uklidili, ale aby si uvědomili, že každý odpadek musí někdo odvézt a uklidit. Děláme to spíš z výchovných důvodů," řekl starosta František Havíř.
