"Rozhodně ne tak, že by si losovaly cviky," směje se jejich třídní Barbora Verbová. Praktická maturita je trénink jako každý jiný den, ale před komisí.
Děvčata předvedou cvičení u tyče, volně na parketě, skoky a tanec na špičkovkách, což je pro baletky totéž jako pro fotbalisty kopačky. "Vědí předem, co budou dělat. A je na jejich nervech a zdatnosti, jak se jim povede. Některým tanečnicím tréma nehrozí, publikum je naopak vyburcuje," dodává Verbová.
Svatý týden pak vypadá jako u kterýchkoliv vrstevníků. Tanečníci dále maturují z češtiny, angličtiny nebo francouzštiny a dějin umění. "Já se těch tanečních zkoušek bojím hodně," říká Iveta Kostovová. "Větší strach mám z ústních," odporuje jí Monika Hřebíčková.
K tomu, aby se malá holčička mohla stát baletkou, nestačí jen mít pohybové nadání. Přísné jsou i požadavky na vzezření. Baletky by měly mít "scénický vzhled". To znamená útlou a proporčně vyváženou postavu, štíhlé ruce a nohy, dlouhý krk.
Ve dvaceti na vrcholu
K baletu patří i přísná disciplína. Pár kilo navíc znamená vážný problém. Na těch s menší postavou jsou hned vidět, tanečník je nezdvihne tak snadno a větší váhou trpí i klouby.
Na vrcholu svých sil budou baletky ve dvaceti. Mnoho z nich má ale už nyní zdravotní problémy. Dennodenní náročný trénink tělu neprospívá. To, co se na jevišti zdá být vzdušným hopsáním, jsou ve skutečnosti cviky vyžadující velikou sílu a pružnost. Dopady křehkých dívek na zem zní jako rány kladivem.
"Jasně, že nás to nebaví vždycky a pořád. Ale když pak tančíte, myslíte jen na to, co zrovna děláte. Máte lehkou hlavu a to je krása," vysvětluje Jana Coufalová. Zástupkyně ředitele Věra Dašková její slova potvrzuje. "Žáci tu jsou často od osmi ráno do šesti večer. Tohle není sport, je to umění. A tanečníci musí balet šíleně milovat," dodává.