Auto s žirafím nákladem vyrazilo z královédvorské zahrady v osm hodin ráno, do Brna pak dorazilo krátce po jedenácté hodině. Po zastavení před žirafím výběhem je nejprve potřeba připravit žirafě senem vystlaný chodník z auta a postavit zábrany, aby se zvíře nerozběhlo jinam, než budou ošetřovatelé chtít. "Hlavně ty desky pořádně držte, kdyby se do nich opřela, ať je nevyvrátí. Má sílu," radí specialista na převoz zvířat ze Dvora Králové Zdeněk Bárta.
Pak už zbývá jenom se ztišit, otevřít přepravní box a počkat, až žirafka sama vyjde ven. Toscha nejprve zvědavě vykukuje ven, do uličky, která vede do vnitřního výběhu, se jí ale příliš nechce. Po přítomných fotografech sice zvědavě pokukuje, ale pak se otáčí a mizí v přepravním boxu. "Toscho, neboj se, pojď, pojď ven," volá na ni ošetřovatel, kterého zná. Lákání žirafy ven nezabere příliš mnoho času - cca po sedmi minutách žirafa sejde po rampě a po chvilce mizí v ubikaci. "Vedeme jedna nula, " pochvaluje si Bárta.
Nesmělý nástup
To nahnání brněnské Julie do boxu trvá o trochu déle. Z vnitřního boxu se nejprve ozývají obrovské rány, to jak Julie kope do lítacích dveří a nechce jimi projít. Ošetřovatelé otvírají výběh a ozývá se stejné lákání jako před chvíli. "Julinko, neboj, pojď..."
Brněnská žirafa podobně jako ta ze Dvora vykoukne ven, do přepravního boxu se jí ale nechce o moc víc nez Tosche ven. Chovatelé se tedy rozhodnou zkusit zvíře tam, kam patří, nahnat. A jejich snaha je po chvilce úspěšná, několik rychlých dupavých kroků a Julie doslova tryskem mizí v "bedně." Celá operace s výměnou žiraf tak zabírá asi půl až tři čtvrtě hodinky.
Jubilejní převoz
Teď už zbývá jenom box pořádně zakrýt a zajistit. "Jejda, ty jsi ale malá. A hezká... Neboj, to bude dobrý," promlouvá k Julii před cestou Bárta, pro kterého byla dnešní cesta velkým jubileem. "Je to moje třístá naložená žirafa," říká skromně.
A dodává, že transport žirafy probíhá velmi jednoduše. "Prostě to zvíře naložíte, převezete a vyložíte," žertuje. Hned ale dodává, že tak jednoduché to samozřejmě není. "Je to náročné i riskantní. Zvíře je potřeba vždycky vyšetřit a pořádně připravit. I tak je to ale pro ně vždycky stresující záležitost. Někdy se proto podávají sedativa, u žiraf to ale neděláme," vysvětluje Bárta.
Žirafy se podle něj přepravují většinou vestoje. "Když se ale jede dál, třeba do Francie nebo Španělska, samozřejmě, že si žirafí cestovatel v boxu i lehne," přibližuje. Opuštění bedny i nakládání brněnské žirafy Julie hodnotí jako rychlé, "Trvá to i déle, žirafa je zkrátka majestát, a když si postaví hlavu, nic s ní nehne," popisuje.
Žirafí slečně Julii se podle posledních informací v novém domově ve Dvoře Králové líbí. "Vystoupila z boxu, jako kdyby tu bydlela. Čekalo na ni velké překvapení, tolik žirafích kamarádek v životě neviděla," usmíval se Zdeněk Bárta. V pavilonu, kam se Julie nově nastěhovala, ji totiž čekalo 17 nových spolubydlících.
