"Byl to vzdělaný člověk a v době, kdy vedl radnici docházelo k úpravám a rozšiřování města. Jeho nejvýraznějším počinem však byl podnět k zavedení elektrického osvětlení v městském, tedy dnešním Mahenově, divadle," poznamenala historička Milena Flodrová.
Brno se tak stalo prvním městem v celé Evropě, kde byla v divadle tato novinka zavedena. Divadlo bylo postaveno za rekordních osmnáct měsíců. To vše vedlo k tomu, že jen dva roky po svém prvním zvolením starostou byl Winterholler jmenován čestným občanem Brna.
Hlavními problémy, kterým se za svého "starostování" věnoval, však bylo vzdělání, výchova a humanitní péče. Na jeho popud začaly například v Brně vznikat městské mateřské školky. Tehdy šlo o novinku, která k nám teprve přicházela. V Rakousku-Uhersko tak Brno bylo průkopnickým městem.
Za Winterhollera se mohli začít Brňané chlubit i první státní obecnou školou, kde se vyučovalo v češtině.
"Do té doby byly české školy jen soukromé, Rakousko-Uhersko se českým školám bránilo. Ale vznik této obecné školy spíš nebyla natolik Winterhollerova zásluha. Vždyť to byl pořád státní úředník, který plnil pokyny Vídně. Ale v té době se ohledně českého školství cosi prolomilo," podotkla Flodrová.
O tom, že byl Winterholler pro své současníky důležitý, svědčí mimo jiné i to, že po něm bylo ještě za jeho života pojmenováno náměstí. Dnes nese název Náměstí 28. října. Někdejší starosta měl v parku na Kolišti vlastní pomník, v Měnínské ulici pamětní desku a na hřbitově, který slavnostně otvíral, i čestný hrob.
Dnes by jej však Brňané hledali marně. Připomínky muže, který byl mluvčím německé liberální strany zmizely. "Byl to přece jen národností Němec a rakousko-uherský úředník. Po roce 1918 se vše německé a rakouské odmítalo a vše bylo odstraněno," doplnila Milena Flodrová.
