Bobři ročně v parku ohlodají desítky vzácných dřevin, odhadci škody vyčíslili na miliony korun. Národní památkový ústav už poslal žádost o výjimku Správě chráněné krajinné oblasti Pálava. Ta rozhodne. "Řízení je teprve na začátku. Na místě budeme vyšetřovat během příštích dnů," potvrdil šéf Správy CHKO Pálava Jiří Matuška.
Ochránci musí zvážit mnoho faktů. Mimo jiné to, na jak širokém území budou památkáři chtít bobra vymýtit. Přihlížet se bude i ke stanoviskům všech účastníků řízení. A také k tomu, zda existuje jiná možnost, jak se bobra v areálu zapsaném v UNESCO zbavit.
Podle kastelánky lednického zámku Ivany Holáskové je odstřel jedinou šancí, jak vzácné dřeviny před bobřími zuby zachránit. Zatím se památkáři pokoušeli zabránit bobrům v migraci alespoň tím, že postavili tříkilometrový drátěný plot.
"Určité zlepšení tu je. Bobři přes plot nepřejdou. Jenže řada už jich je uvnitř parku a množí se velmi rychle. Dokud se nebudou moci střílet, není to řešení definitivní," podotkla Holásková. Drátěný plot je podle ní jen zoufalý pokus. Nic jiného se proti bobrům dělat nedá. Když je po odchytu vypustí za pletivo, během pár hodin připlavou zvířata zpátky po Dyji. Tu plotem přehradit nejde.
Pokud by odstřel zákonem chráněných bobrů ochránci přírody povolili, byl by to v rámci České republiky precedens.
Plot mrzačí zvěř a stojí načerno
Plot z pokovovaných sloupů a lesnického pletiva nepřijde směšný jen zámeckým. "Osobně si myslím, že pokud bobr bude chtít migrovat na zámecký rybník, tento plot mu v tom nezabrání," potvrdil vedoucí odboru životního prostředí břeclavské radnice Vilém Vyhnálek.
Stavba za půl milionu korun navíc způsobuje víc škod než užitku. Zničehonic vyrostl v cestě zvěři, která byla zvyklá tudy probíhat. "Srnčí se snadno splaší. A každý plot v krajině pro ně znamená velké nebezpečí. Když do něj srnčí narazí hlavou, dochází i ke smrtelným zraněním," podotkl Vyhnálek.
Myslivci uklízeli jen v posledních týdnech už tři mrtvá zvířata. Další byla tak zmrzačená, že je museli utratit.
Oplocení přitom památkáři postavili bez povolení. Brali totiž stavbu jako opravu původního oplocení, které lemovalo tok řeky v sedmdesátých letech. Na rekonstrukci by povolení nepotřebovali.
"Jenže řeka v průběhu let zčásti změnila tvar koryta. Proto se musel posunout i plot," vysvětluje Alena Vlachová z břeclavského stavebního úřadu.
V některých místech je nový plot od toho původního vzdálený i několik metrů. Jde tak o zcela novou stavbu. A vybudovanou bez vědomí stavebního úřadu. Ten teprve nyní rozhoduje, zda ji povolí dodatečně. K tomu potřebuje souhlasné vyjádření Povodí Moravy. Plot totiž stojí přímo na jeho hrázi. Zatím vodohospodářům nevadí. Problém však nastane ve chvíli, kdy začnou práce na protipovodňových opatřeních.
"Pokud se zahájí oprava hráze, bude muset být plot na hrázi nebo jen u paty hráze odstraněn," uvedl Radim Světlík, šéf závodu Dyje. "O jeho opětovné instalaci pak bude znovu rozhodnuto. Jistě by bylo ideální, pokud by plot mohl být umístěn až za hrází," dodal.
Podle něj považuje Povodí stávající plot za dočasné řešení a takto k němu přistupují i památkáři a stavební úřad.
