A proti nejsou ani Brňané. Ti se v uplynulých týdnech vyjadřovali v anketě, která až do 18. května stále probíhá v Urban centru nebo na oficiálních webových stránkách města. Předběžné výsledky ale dávají poměrně jasné výsledky.
Celkem 72 procent odpovídajících Brňanů proti stavbě výškových budov nic nenamítá, pokud nebudou rušit historické panorama města. "A jen 6 procent dotázaných se domnívá, že by se stavět neměly," sdělila závěry průzkumu šéfka Kanceláře strategie města Marie Zezůlková.
Pro 42 procent lidí by se případná výšková budova mohla stát novou dominantou města Brna, doplňující současné vyčnívající Špilberk a Petrov.
Lidé se v průzkumu shodli i na místě, kde by mrakodrapy mohly stát. Většina z nich jmenovala právě oblast Jižního centra s novým nádražím, Heršpice, Komárov, Královo Pole a Řečkovice.
"Naopak častěji jsou proti výstavbě výškových staveb v oblasti historického centra města a Starého Brna, konkrétně v oblasti Mendlova náměstí, Žabovřesk a Komína," doplnila Zezůlková.
Patová situace je v případě Židenic a Maloměřic. Počty lidí, kteří by v této oblasti chtěli nebo naopak nechtěli výškové budovy, jsou téměř shodné.
Primátor Onderka má pro stavbu mrakodrapů jedinou podmínku. "Ve středu města by neměla stát budova větší než kostel," sdělil na schůzce s investory.
S těmi chtěl Onderka mluvit o tom, kde všude by v Brně mohly vyrůst výškové budovy a jak by měl případný "Manhattan" na jihu města vypadat. "Aby město neztratilo svůj jedinečný genius loci," podotkl Onderka.
Jenže investory pálí úplně jiné problémy. Například zmatená komunikace s jednotlivými odbory magistrátu nebo zdlouhavé procedury při změně územního plánu. Někteří už kvůli malé pružnosti města Brně investují raději jinde.