"Lze mezi nimi nalézt mnoho paralel, oba byli významnými hybateli meziválečné umělecké scény, narodili se v roce 1891 a učili ve čtyřicátých letech na Baťově škole umění," vysvětlil kurátor výstavy Jindřich Chatrný. Obě výstavy si lidé mohou na hradě prohlížet až do září.
. kultura a zábava na 19. května 2008 - zde |
Dílo významného architekta, teoretika, publicisty a pedagoga Jana Vaňka v muzeu zastupuje bohatá obrazová dokumentace a samozřejmě ukázky jeho nábytku.
"Vaněk, ačkoli většina jeho aktivit končila ekonomickým nezdarem, měl velký vliv na koncepci prvorepublikového moderního bydlení," zdůraznil Chatrný.
Byl například vydavatelem časopisu Bytová kultura. Přestože po prvním ročníku v roce 1925 časopis zanikl, podařilo se mu zformulovat všechny myšlenky meziválečné architektury.
"Vaněk byl též galerista a spolupracoval s takovými jmény, jako byla Toyen, Jan Zrzavý, Adolf Loos, Le Corbusier či Mies van der Rohe," dodal kurátor.
Baťa ho přesvědčil, ať raději staví domy
Druhá část výstavy představuje nejvýraznější osobnost zlínské architektury své doby - Františka Lydii Gahuru.
"Baťa Gahuru donutil vystudovat architekturu namísto jím zamýšlené sochařiny. Vysvětlil mu, že nejdřív je ve Zlíně potřeba bydlet, pak bude čas na umění," popsala kurátorka expozice Ladislava Horňáková.
Jako první městský architekt se pak Gahura zasadil o velkorysou urbanistickou koncepci nově budovaných čtvrtí města. Ale ani tak se své sochařiny úplně nevzdal - funkcionalismus obohatil právě o sochařské chápání hmot a jejich působení v prostoru.
Západní část Špilberku zaplnily nejen architektonické návrhy, plány či fotografie Gahurových děl, ale též jeho dosud neznámé plastiky, malby i kresby. A také ukázky z umělcovy soukromé sbírky. "Architekt shromáždil práce Emila Filly či Františka Foltýna, a dokonce i Corbusierovy akty,“ dodala Horňáková.
