Na reklamy v MHD si už všichni zvykli. Tak proč to samé neudělat s uměním? napadlo výtvarnici. Neobvyklou výstavu v tramvaji, která bude brázdit ulice moravské metropole až do 4. září, pořádá brněnská Galerie mladých ve spolupráci s Dopravním podnikem.
Vystopovat si však galerijní tramvaj bude pro všechny uměníchtivé Brňany docela dobrodružné: každý den bude nasazena na jiné lince. Půjde tu o štěstí. Kdo chce expozici nazvanou Rituály/umenimamrad.cz vidět, musí se spolehnout na náhodu.
"Snad jen linky 1 a 8 mohou cestující s klidem vypustit, na ty galerijní tramvaj nenasadíme, poněvadž by nevyhovovala kapacitou ani otevíráním dveří," poradila mluvčí brněnského Dopravního podniku Hana Pohanová.
"Byl to záměr. Nechci, aby se lidé vypravovali do tramvaje za uměním. Jde o to, že je díla překvapí, možná trochu zaskočí, a lidé se nad nimi zamyslí. Naruším stereotyp, to je pro mne úspěch," vysvětluje Kinterová.
"Vytvořila jsem několik vět komentujících banální detaily z vlastního života. Jedná se o poměrně intimní myšlenky popisující docela okrajové záležitosti, které si spíš necháváme celý život pro sebe a většinou jimi téměř nezatěžujeme naše okolí. Pokusila jsem se tyto situace naopak zdůraznit, vystihnout je na mé osobě a ventilovat tak široké veřejnosti ty nejbanálnější a zároveň dosud nahlas nevyslovené pocity," popsala své dílo Kinterová.
V galerijní tramvaji se její plakáty vezou ještě s podobně laděnými díly Silvie Milkové.
Kinterová soudí, že v galerii by výstava neměla smysl. "Jde mi o ten kontrast, vyslovit intimní věc veřejně do světa. A zároveň konkurovat reklamě na jejím výsostném místě," doplnila výtvarnice.
Zatímco v tramvaji si lidé mohou prohlížet spíše smysl než formu, tedy jen černý text na bílém pozadí, více estetiky nabízí Kinterová na další právě zahájené brněnské výstavě. V Galerii mladých ve své fotografické sérii Situace rozvíjí téma všednodennosti a náhody. Až z pozice voyeura, který s "nepřípadným" zaujetím nahlíží na všední dění třeba v oknech protějších domů.
"Zabývá se hranicí mezi uměním a jakousi osobní dokumentací, mezi autenticitou a inscenací. Výstava představuje fotografii nikoli jako nástroj k vytváření krásných obrazů, ale k vizuálnímu uvažování o světě, v němž společně žijeme," komentoval expozici její kurátor Jan Zálešák.
