Podle něj společnost uvažuje jak o rozšíření zásobníku v Dolních Dunajovicích, tak o možnosti vybudovat zcela nový těsně vedle toho stávajícího. Pod hladinu jedné z novomlýnských nádrží by se plyn dostal při obou variantách.
Plynaři teď budou netrpělivě čekat na výsledky geologického průzkumu. Zemní plyn je totiž možné skladovat jen ve vytěženém ropném ložisku, které má vhodnou horninovou strukturu. Zda takové je i pod hladinou mušovských jezer, se teprve ukáže.
Milionů kubíků plynu napěchovaných pod zem či vodu se lidé podle odborníků nemusí bát - díky bezpečnostním opatřením je možnost úniku plynu téměř nulová. Například jejich nadzemní část by měla vydržet i pád letadla.
Geologové budou mít jistotu až na podzim, kdy výsledky seizmického výzkumu vyhodnotí. Měření by mělo být velmi přesné. Odborníci při něm totiž využili moderních metod, které jsou v České republice zatím nepříliš známé. RWE si na měření najala německou společnost, která se na tyto práce specializuje.
"Používá se k tomu technika, která se jmenuje Air Gun. Do speciálního zařízení se natlačí vzduch z kompresoru, který se pak ve vodě rychle vypustí. Ozve se takové malé bouchnutí, které sedne do dna a způsobí jeho otřesy," vysvětlil Stanislav Benada, zástupce hodonínské společnosti Taxes Oil, která pro německé geology připravovala "půdu". Předem jim domlouvala třeba vstup na soukromé pozemky.
Odrazy těchto otřesů pak na hladině zaznamenávají přístroje. Po vyhodnocení signálu geologové získají obraz toho, jak jsou geologické vrstvy v zemi poskládány.
V bažinách a ostrovech zase geologové použili pro vyvolání otřesů několikagramové nálože, které rovněž způsobují velmi jemné rozkmitání půdy. Na souši se pak používal klasický trojrozměrný seizmický průzkum.
"Spočívá v tom, že na povrchu se vybudí zdrojové vlny. Jsou to malinké otřesy, jejichž signál se šíří zemí. Podle toho, jak naráží na vrstvy, které mají různé vlastnosti, jejich síla se různě odráží. Na povrchu pak návratové otřesy registrují geofony, které jsou velmi citlivé," vysvětlil Benada.
Přestože zásobník plynu v Dolních Dunajovicích funguje už od 70. let, detailní vlastnosti struktury v okolí ještě nikdo neprozkoumal. Zdejší zařízení je už dnes největším v České republice - jeho obsah je 900 milionů kubíků.
V budoucnu by mu mohl konkurovat zásobník, který chtějí v Dambořicích na Hodonínsku vybudovat Moravské naftové doly ve spolupráci s ruským ropným gigantem Gazprom. Tamější zásobník by měl pojmout ale "jen" 400 milionů kubíků plynu.
Podzemní sklady plynu slouží zejména ke skladování letních přebytků plynu a zpětné dodávce do plynárenské sítě v době zvýšené spotřeby, tedy zejména v zimě během topné sezony.
Nejčastěji se plyn vtlačuje do míst, kde byla dříve ropa. Vytěžené a důkladně prozkoumané sloje jsou pro vznik zásobníků to nejlepší.
