Normální reakce od ministra vnitra, šéfů policie i politiků by byla asi následující: Vytvoříme tým, který všechny nasbírané informace o lobbistickém působení Mrázka a spol. zanalyzuje, ověří a do tří měsíců seznámí se vším veřejnost. Konec spekulacím, ztrácení části spisů a podobně. Voliči sami posoudí, který politik se na jejich vkus ocitl Mrázkovi až příliš blízko.
Jenže nic takového. Namísto toho si třeba místopředseda ODS klade v televizi otázku, zda je můj kolega Kmenta novinář, nebo zpravodajský důstojník. Chyba, pane místopředsedo, ptejte se raději svého ministra vnitra, proč se veřejnost už dávno nedozvěděla veškeré detaily o působení Mrázka a jeho druhů na české podnikatelsko-politické scéně. Pak bude konec vašeho trápení. I když, pravda, na otázkách něco je. Také jich pár mám.
Otázka první: Jak je řízena policie placená z našich daní? Je to už osm let, co se její odposlouchávači dozvěděli, že tu existuje parta lidí, která si při domlouvání svých obchodů sděluje, kdo všechno z politiků ČSSD a ODS jim pomůže, zatlačí, zalobbuje... A co se za tu dobu stalo? Vznikla jedna nesourodá Kubiceho zpráva. I kdyby byli Mrázek a spol. jen partou žvanilů, která neměla v politice jediného spojence, chtěl bych, aby mne o tom příslušné orgány ujistily.
Otázka druhá: Mají noviny suplovat policii? Ne, na tom se s politiky shodneme. Ale mají psát o tom, do čeho se policii nebo ministrům vnitra pořád nějak nechce vnést jasno? Nic jiného jim asi nezbývá. Tedy pokud si nechceme zvyknout na to, že si podnikatelé, politici a podivné existence dohadují všemožné obchody, policie si je přitom nahrává, aby to možná někdy nějak použila nebo také nepoužila, a my voliči jsme s tímhle stavem věcí naprosto spokojeni.
A třetí otázka: Nepletou si naši politici příčinu a následek? Zdá se, že pletou. Myslíte, že místopředseda Sněmovny (šéf rozpočtového výboru, šéf Úřadu vlády – dosaďte si dle libosti) je placen od toho, aby pomáhal kamarádovi dojednávat obchody s bankou? Já myslím, že není.
A když už se do toho pustí a ani si pořádně neprověří, s kým dalším se jeho kamarád při obchodu spojil, nemůže se divit. Kdyby se do kšeftů, které mu nepřísluší, nemontoval, do žádné souvislosti s Mrázkem ani nikým dalším by se nedostal, nikdo by ho nenahrál, nebylo by nic ke zveřejňování. Možná by bylo lepší si příště místo spekulování o tom, kdo a proč na mě nějakou nepříjemnost vytáhl, položit mnohem dříve otázku, zda to, co dělám, je, či není košer.
Podobných otázek by bylo ještě mnoho. Ale na závěr mě napadá jedna velmi aktuální: Nezapomenete, pánové, na své volání po zveřejnění "mrázkovských" spisů hned zítra, až na vás nebudou mířit kamery? Neměli byste.
