"U těchto pacientů proudí krev otvorem z levé do pravé síně, čímž je nadměrně zatěžováno srdce a krevní oběh. Tato závažná vada může v důsledcích ohrozit i život pacienta. Dříve se řešila pouze chirurgicky, v tomto případě jsme v Brně poprvé použili moderní způsob uzávěru otvoru takzvaným deštníčkem," popsal primář dětské kardiologie Fakultní nemocnice Brno Pavel Vít.
Ten je podle něho ze slitiny niklu a titanu, v těle zůstává natrvalo. Za tři až šest měsíců se zahojí a stane se pevnou součástí síňové přepážky.
Na kontrolu v dobrém rozmaru
Svého prvního pacienta operovali lékaři 25. září. Včera už přišel Vašík s maminkou na kontrolu v dobrém rozmaru. "Je to naše jediné dítě. Před zákrokem jsem měla pochopitelně strach, ale všechno šlo hladce. Od té operace se už syn nezadýchává, je poznat, že je živější. Moc se mi ulevilo," popsala dvaatřicetiletá Jana Řeháčková.
Ve Fakultní nemocnici Brno začali s novou metodou léčby této srdeční vady v roce 2003 u dospělých pacientů. Těch se nyní ročně operuje kolem padesáti.
Dříve museli lékaři rozříznout celou hrudní kost, otvor zacelit a tělo znovu zašít. Chirurgické řešení mělo více rizik - na jizvě například někdy po letech vznikaly srdeční arytmie, které pacienta sužovaly.
Zmíněná srdeční vada je ročně v Česku diagnostikována zhruba u 120 dětí, někdy se samovolně spraví, ale jindy se naopak otvor v mezisíňové přepážce zvětšuje.
