Tisíce metrů čtverečních kanceláří a hektary stavebních pozemků v Brně mohou zůstat ladem. To pokud se vyplní pesimistické odhady o dopadech finanční krize. Ve městě totiž vzniká množství developerských projektů, které potřebují nájemníky. A ti přijdou, jen když bude fungovat hospodářství.
Rozestavěných areálů zarostlých plevelem se ale Brňané podle expertů nedočkají. "Pokud naprosto nezkolabuje ekonomika, dojde maximálně ke zpoždění některých projektů," myslí si Jiří Fajkus z realitní společnosti Real Spektrum.
Jako příklad dává plánovanou zástavbu okolí nového nádraží. "Působí tam víc developerů, je to rozdělené. Věřím, že se Jižní centrum podaří zastavět," dodává.
Staví se dál
Na jih od současného nádraží mají vyrůst bytové a administrativní komplexy, s výstavbou se počítá nejméně po celé příští desetiletí.
V Brně je sice postaveno nebo se staví asi tři čtvrtě milionu metrů čtverečních kanceláří, odborníci ale věří, že má město potenciál je zaplnit.
Opatrnost mezi developery už je ale cítit. Například společnost CTP, která v Brně provozuje několik průmyslových zón a staví obří zónu u Šlapanic, už neinvestuje do takzvaných spekulativních projektů. Jinými slovy - pokud nemá pro své haly jisté nájemníky, nestaví.
"To je i případ Spilberk Office Centre. Nebylo tam jasné, kdo konkrétně bude nájemce, proto se rozhodl developer zastavit stavbu výškové budovy," popsal mediální zástupce CTP Marek Roll.
Developeři mají o pozemky stále zájem
V případě Šlapanic je ale Roll optimistický. "Ve výstavbě se pokračuje," konstatoval. Podle Fajkuse krize průmyslové zóny nezasáhne. "V Brně a okolí je jich nedostatek, ty stávající jsou zaplněné. Další je potřeba," uvedl.
Optimistické je zatím i vedení města Brna. "Zájem developerů o městský nemovitý majetek je stále intenzivní, nicméně nechci situaci zlehčovat, nemůžeme vyloučit, že nenastane pokles," uvedl majetkový náměstek primátora Oliver Pospíšil.
Zároveň však věří, že krize by dokonce mohla zájem developerů o Českou republiku a Brno ještě zvýšit. "Pokud krize nezasáhne zemi naplno, můžeme být ze strany zahraničních investorů bráni jako přístav, kde se dají zaparkovat peníze do investic," míní.
Na recesi se podle odborníků musejí připravit logistické areály, tvořené velkými sklady pro přepravované zboží. Celkový pokles spotřeby spojený s pomalejším růstem platů a menší ochotou lidí se zadlužit totiž nejvíc postihne dopravu. Se stavbou logistického areálu se přitom počítá v blízkosti tuřanského letiště.
