"Dražba této dvojice křesel je naprosto fenomenální záležitost, co vím, tak se nikdy nic podobného u nás nedražilo," popisuje majitel Aukčního domu Tomáš Zezula. "A Jacob-Desmalter (1770–1841) patřil k nejvýznamnější nábytkářské dynastii Jacobů a byl nejúspěšnějším z pařížských nábytkářů své doby," vysvětlil Zezula.
Křesla zdobená řezbou a celoplošným zlacením podle něj Jacob Desmalter vytvořil pro Joséphine de Beauharnais, Napoleonovu manželku, jako vybavení pro zámek Château de Malmaison, který koupila v březnu 1799. Křesla jsou patrně ještě nejméně o pět let mladší a pocházejí zřejmě až z období po Napoleonově korunovaci.
Křesla jsou zřejmě z Mnichova
Jak se k nám dostala, ale není jasné. "Mají zachovaná inventární čísla, zatím se je ale nepodařilo ztotožnit s žádným ze známých pařížských mobiliářů. Pravděpodobně tak tvořila mobiliář v sídle rodiny de Beauharnais v Mnichově, kde vlastnila kurfiřtský palác," popsal Zezula.
Odhadovat před aukcí, za kolik se unikátní kousky ze soukromé sbírky jedné brněnské rodiny vydraží, ale nechtěl. "Když se Desmalterovy návrhy dražily v Evropě, prodávaly se za cenu kolem 150 tisíc euro, jsme ale v Čechách, navíc v okamžiku, kdy propukla finanční krize, jsem skepticky opatrný," vysvětloval majitel Aukčního domu.
Zájemce přihodil padesát tisíc
Nakonec stačilo, aby jeden z dražitelů na jedinečné kousky, jejichž vyvolávací cena byla 890 tisíc korun, přidal padesát tisíc. A nábytek je jeho. Kdo si křesla pořídil, je ale tajné. "Mohu říci pouze to, že je to sběratel a že křesla zůstanou v České republice," dodal Zezula.
Dvojice křesel z napoleonské doby ale paradoxně nezajistila rekord aukčního dne. Ještě o 360 tisíc více totiž stál obraz Jana Jakuba Hartmanna, krajináře a malíře historických scén a rodáka z Kutné Hory, který se narodil kolem roku 1658 a zemřel v roce 1738.
Jeho olejomalba na tepané měděné desce nazvaná Krajina s přístavem a věží se vydražila za 1. 300 000 korun. "Není to žádné překvapení, Hartmann je malíř evropského formátu a patří mezi nejvýznamnější krajináře," dodal Zezula. Hartmannovy obrazy byly vysoce ceněné už za jeho života, často proto tvořily výzdobu a byly součástí šlechtických a klášterních obrazáren.
