Největší "čistka" čeká střed Brna. "Z celkového počtu 138 heren a restaurací, kde jsou výherní automaty umístěny, by zhruba v 35 případech mohlo dojít k tomu, že nebude uděleno povolení k jejich provozování," nastínil mluvčí Brna-středu Roman Burián.
Úředníky teď čeká úkol vytyčit místa, kde herny nesmějí být. Městská část Brno-střed předpokládá, že začne postupně hernám zakazovat provoz v polovině příštího roku. "Uděláme kontrolu, kdo je ve vzdálenosti sta metrů. A zvážíme, jestli k nim nepřistoupit razantněji už teď," popsal starosta Brna-středu Libor Šťástka.
Stometrovou ochrannou zónu ministerstvo financí upřesnilo v listopadové příručce pro orgány, které umístění heren povolují. Zákon totiž stanovuje, že herna nesmí být "v sousedství" škol, veřejných institucí a církevních zařízení. Dosud se za "sousední" považovaly jen skutečně sousedící budovy. Nyní ministerští úředníci rozhodli, že se jedná o vzdálenost sta metrů.
Herny řeší i malá města a čtvrti
Hernami se tak budou muset zabývat i města či čtvrti, které je dosud neřešily. Například v Žabovřeskách se musí vypořádat s tím, jestli známá kaplička na Burianově náměstí je církevní stavbou. Pokud by jí byla, skončí několik heren v okolí. "Zamýšleli jsme se nad tím a zjistili jsme, že ji máme jen v režimu památkové ochrany," sdělil starosta Žabovřesk Aleš Kvapil. Herny tak mohou zůstat.
Městské části musí zákaz heren řešit i z jiného pohledu - finančního. Ročně z nich totiž inkasují nemalé částky. V Žabovřeskách je to jen 1,2 milionu korun, v centru Brna to ale v loňském roce bylo 55 milionů. V Králově Poli zase tvoří příjmy z výherních automatů desetinu rozpočtu celé městské části. "Samozřejmě to pro nás nějaký výpadek v rozpočtu bude znamenat," připustil starosta středu Brna Šťástka.
O podobném zákazu uvažovali politici na radnici Brno-střed už v roce 2006. Nakonec se na něm ale nedohodla koalice.
Zákaz výherních automatů by totiž nemusel znamenat, že hazardní hry z okolí škol a kostelů zmizí. Provozovateli by totiž stačilo, aby místo klasických výherních automatů začal provozovat videoterminály.
Oba druhy hazardních přístrojů se mohou lišit jen tím, že videoterminál je napojen na centrální systém, zatímco výherní automat je "samostatný" přístroj. V regulaci obou typů zařízení je ale obrovský rozdíl. Videoterminály totiž nepovoluje městská část, ale samotné ministerstvo financí.
Videoterminál nejde zakázat
"Slovo povoluje je navíc v tomto případě zavádějící. Pokud provozovatel splní všechny podmínky, nemůžeme mu provoz videoterminálu zakázat," vysvětlil Jakub Haas z tiskového oddělení ministerstva financí.
Podle mluvčího ministerstva Ondřeje Jakoba provozovatelé spoléhají na benevolentní zákon z devadesátých let, který nepočítal s obrovským technickým rozmachem a tím, že videoterminály budou běžně dostupné.
Městská část navíc v takovém případě nepřijde jen o kontrolu nad hernou, ale i o příjem z ní. I ten plyne ministerstvu financí.
Stometrová zóna? I pro terminály a kasina
Podle nových pokynů ale bude stometrová ochranná zóna platit i pro videoterminály a kasina provozující například rulety. "Ministerstvo financí nám telefonicky potvrdilo, že stejný výklad "sousedství" bude aplikovat i při povolování videoloterijních terminálů," potvrdil mluvčí radnice Roman Burián.
Další změny zřejmě přinese až nový takzvaný herní zákon. Ten se ale začíná teprve zpracovávat, platit začne nejdřív v roce 2010.
V Brně jsou stovky zařízení, kde jsou výherní automaty. Ročně na nich lidé prohrají miliardy korun. Kolem deseti patologických hráčů z Brna skončí každý rok na odvykací kúře v černovické psychiatrické léčebně.
