Přípravy na expedici trvaly několik týdnů a byly tak náročné, že vědci v posledních dnech měli rozplánovaný program téměř na minuty. I proto, že na stanici nyní vezou spoustu přístrojů, které potřebují k pozorování.
"Velké přístroje, těžké pět, deset i více kilogramů, jsme odeslali již začátkem prosince a jsou již připravené ve skladu v Argentině," uvedl před odletem profesor Miloš Barták z Masarykovy univerzity, který stráví na stanici již třetí antarktické léto. - čtěte Polárník: Oči a nohy nás občas vedly jinam než GPS
Menší elektronické přístroje, které jsou náchylnější na otřesy, berou vědci sebou jako příruční zavazadla. Poslední z nich přebíral teprve den před Štědrým dnem. "Umožní nám zaznamenávat velké množství dat o vlhkosti a teplotách," vysvětlil Miloš Barták.
Skleníky odhalí oteplování
Oteplování Antarktidy vědci simulují v malých skleníčcích, které mají umístěny v různých polohách. A z dosavadních pozorování vyplývá, že substrát, ve kterých mechy a lišejníky rostou, se více zahřívá ve vyšších polohách.
Polární stanice J. G. MendelaČeská Mendlova polární stanice se nachází v severní odledněné části ostrova. Tvoří ji budova pro ubytování a výzkumné práce a devět kontejnerů pro technické zázemí. Její vybudování stálo na 60 milionů korun. |
Úkolem ornitologů bude s využitím kamer a dalších sledovacích systémů pozorovat zejména hnízdění kolonií rybáků. Budou se věnovat také měření biometrických charakteristik chaluhy jižní, například délky zobáku, letek, velikosti per a podobně.
Geologové budou pokračovat v práci na geologické a geomorfologické mapě severní odledněné části ostrova Jamese Rosse.
Tým odlétá z Prahy, na stanici by měl dorazit na přelomu roku a bude tam pracovat až do počátku března. Kromě tří biologů z Masarykovy univerzity, jsou v něm i tři odborníci z Jihočeské univerzity, dva z Univerzity Palackého v Olomouci a dále skupina geologů z České geologické služby, Univerzity Karlovy a Národního muzea.
Klidu překrásné přírody Antarktidy si však vědci v prvních dnech moc neužijí. "Budou hodně hektické, protože budeme muset nejprve zprovoznit všechny energetické systémy stanice, větrné elektrárny, diesel agregáty, obnovit zásobování vodou," vyjmenoval Barták.
"Náš život na stanici bude jiný, před stoletím, kdy tady expedice Otto Nordenskiöldena žila ve velmi krušných podmínkách," říká Miloš Barták. Ve stanici je dnes mimo jiné i koupelna a vědci si tady mohou vyprat i prádlo.
Teoreticky by si tady mohli uvařit i české knedlo, zelo, vepřo, ale v jídelníčku budou mít spíš hovězí.
"Zmrzlé maso nakupujeme od proviantní služby argentinské armády. Bude to většinou hovězí, vepřového z toho jen asi jedna pětina," dodal. Ani další potraviny z Česka nevezou, ovoce, zeleninu, rýži, těstoviny, konzervy a další jim zajišťuje agent v Jižní Americe.
V Antarktidě je nyní léto, které připomíná kontinentální zimu. Teploty se pohybují od mínus pěti do plus tří stupňů. "Pocitově je tam však mnohem chladněji, někdy až mínus dvacet a to kvůli vysoké vlhkosti a silnému větru," vysvětlil Miloš Barták.
Začátkem února vědcům mohou znepříjemnit pobyt i mokré sněhové srážky. I proto do svých osobních zavazadel přibalili dostatek teplého impregnovaného oblečení.
