Především mladé čtenáře a jejich rodiče zajímalo, jak škola v rámci přijímaček vyřeší nový systém maturit a jestli tuto změnu v příštím roce zohlední.
"Zvažujeme možnost zohledňovat výsledky státních maturit při přijímacím řízení. Definitivní rozhodnutí učiníme po důkladné analýze včas před přijímacím řízení pro příští rok. Doporučil bych ale studentům, aby si volili spíše obtížnější variantu maturitní zkoušky," vzkázal Petr Fiala.
odpovědi rektora masarykovy univerzity čtěte - ZDE |
Pak se řeč stočila i na bohunický kampus. "Co bude s Vašimi budovami v centru města, když se vše přesune do Bohunic? Kdy by měl být celý komplex studentského města v Bohunicích dokončen?" zajímalo čtenáře Jiřího Sovu.
Rektor jej ujistil, že o budovy a studenty v centru strach mít nemusí.
"V kampusu bude studovat asi 5 tisíc studentů z více než 40 tisíc, které má Masarykova univerzita. Zohledňujeme potřeby města. Je nám jasné, že by se neměl vylidňovat jeho střed, a proto jsme souběžně s kampusem rekonstruovali naše historické areály v centru města, kde studenti zůstanou i po dokončení kampusu v roce 2010. Kampus nenahrazuje naše starší budovy, ale vytváří nám nové moderní prostředí, které univerzita nutně potřebovala," odpověděl.
Ze všeho nejvíce ale čtenáře zajímala prestiž a rozvoj školy. Vojtěch Doležel se rektora zeptal, jestli přibudou nové fakulty.
"Struktura univerzity je vyvážená, šli jsme cestou spíše větších fakult, které sdružují širší spektrum oborů. Uvažovali jsme o zřízení Fakulty zdravotnických studií, ale převážil názor, že tyto obory se mohou zatím lépe rozvíjet v rámci Lékařské fakulty. Univerzitě by jistě časem slušela například technologická fakulta, která by mohla využít potenciálu rozvoje biomedicínského výzkumu," nastínil rektor.
Čtenářům navíc prozradil, že při vymýšlení nových oborů přemýšlejí hlavně nad situací na pracovním trhu a nad požadavky zaměstnavatelů.
"To nejdůležitější ale je, že naši studenti získávají takové znalosti a dovednosti, které jim umožňují dobře uspět v profesním životě. To se nezmění ani v době krize, kde lidé s dobrým vzděláním a flexibilitou mohou uspět lépe než ostatní," míní.
Masarykova univerzita se pyšní dobrým postavením mezi světovými univerzitami. Z 18 tisíc vysokých škol jsou na 500. místě. Čtenáři se proto rektora ptali, jestli těmto srovnáním přikládá význam a odkud se nechává při rozvoji školy inspirovat.
"Je potřeba si uvědomit, že tyto žebříčky měří spíše prestiž než skutečný výkon, který mnohdy ani nemohou objektivně měřit," upozornil rektor.
A dodal, že žádný vzor škola nemá. Naopak jiné univerzity si za vzor berou tu brněnskou. "Vývoj na zahraničních univerzitách ale pečlivě sledujeme a snažíme se inspirovat úspěšnými evropskými i americkými univerzitami," odpověděl.
Historik, novinář, politolog i děkan
Fiala vystudoval historii a češtinu, pracoval jako historik, novinář a nakladatelský redaktor. Po listopadu 1989 se podílel na založení politologie na univerzitě, byl vedoucím katedry na filozofické fakultě a na fakultě sociálních studií, v letech 2002 až 2004 vedl i katedru mezinárodních vztahů a evropských studií.
Byl ředitelem Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity, krátce děkanem fakulty sociálních studií. Je autorem 14 monografií a asi 150 odborných studií.
