Ti reagovali na pořad České televize Památky na prodej odvysílaný loni v prosinci.
Město je ale zatím zdrženlivé. Do poloviny března mají všichni tito zájemci závazně říci, zda o památku opravdu stojí, nebo ne.
"Pokud mají stále vážný zájem, je nutné k oficiální žádosti přiložit podnikatelský záměr, finanční zajištění a další podrobnosti projektu. Následně rada města vše vyhodnotí a vybrané zájemce pozve k dalšímu jednání," přiblížil miroslavský místostarosta Roman Volf.
Budoucí majitel by dostal památku bez parku
Po splnění podmínek by objekt zámku přešel na nového majitele. "Jednou z podmínek samozřejmě je, aby vážný zájemce nejprve vše osobně projednal na zastupitelstvu a přesvědčil veřejnost, že právě on je ten pravý. Pokud by tam byl jen malý stín pochybností a nejasností, tak do toho nepůjdeme," zdůraznil Volf.
Jak zároveň připomněl, město prodává pouze zámek, nikoliv okolní park, který je důležitou komunikační tepnou i místem setkávání a odpočinku místních obyvatel.
Sehnat vhodného investora pro chátrající zámek se město snaží dlouho a zatím stále marně. Kromě hledání vhodného kupce se snaží zajistit peníze alespoň na nejnutnější opravy zámku.
"Podle možností se snažíme objekt udržovat. Na kompletní opravu ale město peníze nemá a mít nebude. Jednou z možností je hledání strategického partnera, což v současné době také činíme," doplnil Volf.
Peníze za zámek budou u notáře
Jedna z představ města je totiž taková, že by zájemce o zámek složil u notáře určitou částku, například deset milionů korun. Z ní by se po skončení každé důležité etapy rekonstrukce umazala poměrná část a vrátila se investorovi.
Kupříkladu po statickém zabezpečení budovy by radnice investorovi vrátila dva miliony korun, po opravách střechy a fasády rovněž. Po výměně oken například milion. "Zbývají tři miliony. Tato částka by pak mohla být prodejní cenou," naznačil Volf.
Chátrající zámek v Miroslavi je pro obyvatele města stále citlivou záležitostí. O tom, zda prodat či neprodat největší místní památku soukromému zájemci, uspořádali před čtyřmi roky i referendum.
Tamní historicky první lidové hlasování ale tehdy skončilo nezdarem - bylo neplatné. Zúčastnilo se jej totiž jen necelých třicet procent oprávněných voličů. Zákon přitom tehdy požadoval účast minimálně poloviny z nich.
