Sepsali proto memorandum, kde požadují, aby provoz zůstal zachován.
Trať byla navíc kdysi nejkratším spojením Vídně a Brna. K obnově takového přeshraničního propojení chybějí přitom mezi Laa an der Thaya a Hevlínem jen dva kilometry kolejí.
Provoz na železniční trati z Hrušovan nad Jevišovkou do Hevlína má podle rozhodnutí kraje skončit za rok v létě. Představitelé obcí a měst v okolí se ale bouří.
"Trasa není jen jakási bezvýznamná lokálka. Až do pádu železné opony to byla součást alternativní hlavní trati z Brna do Vídně. Vystavěná byla jako konkurenční trať dráze přes Břeclav," říká znojemský radní a historik Jiří Kacetl. Dávnou funkci by trať podle něj mohla v budoucnu zase plnit.
Argumenty kraje pro zrušení trati jsou jasné. Trať již využívá jen hrstka cestujících, nevyplácí se.
Na to je ale jasná odpověď: nezaměňujme příčinu a následek. Co je příčinou stavu, že touto železnicí nikdo nejezdí? Rozhodně ne to, že lidé neradi jezdí vlakem.
Dráhy na Znojemsku s výjimkou nyní elektrifikovaného úseku Znojmo Šatov - státní hranice jsou dlouhodobě zanedbané, desetiletí se do nich neinvestovalo. Přitom ve zbytku země se železnice modernizují, stavějí se nová nástupiště, nasazují moderní soupravy.
A jak tedy vypadají na Znojemsku?
V porovnání se zbytkem republiky je výsměch, jak se dnes na některých železnicích Znojemska jezdí. Zastaralost vozových souprav, dlouhé přepravní časy, nenavazující přípoje v přestupních bodech - to vše má velký vliv na počty cestujících. Nedivím se, že mnozí přecházejí na autobus.
Není to tedy způsobeno dráhou samotnou, je to všechno dáno úrovní přepravních služeb, které jsou na ní poskytovány.
Co opětovné propojení trati na Hevlín s Rakouskem?
To je náš nejsilnější argument. Na trať Brno-Hrušovany nad Jevišovkou navazují odbočky do Znojma a do Mikulova a bez obnovy propojení na rakouskou Lávu (Laa an der Thaya) ztrácí celý tento systém své těžiště. Totéž platí o rakouské straně, kde železnice z Vídně končí v Lávě.
Na krajském úřadě nám říkali, že čísla jsou taková, že osobní doprava bude vždycky ztrátová. To je ale mimochodem i v Rakousku, kde se musí rovněž dotovat.
Co by však tuto železnici mohlo uživit, je nákladní doprava. Při jednání s Rakušany jsme zjistili, že v okolí Mistelbachu a Lávy je několik výrobních firem, které mají enormní zájem exportovat své zboží do Polska a do Německa. Nyní je musí vozit nejprve dolů do Vídně a potom zpět nahoru přes Břeclav. Tohle by pro ně bylo daleko rentabilnější.
Za zachování trati jste tedy sepsali společné memorandum. Co dál?
Jednadvacet starostů přijelo kvůli podpisu do Znojma, další dostanou šanci se k memorandu ještě připojit korespondenčně. Na tahu jsou v této chvíli obce z rakouské strany. Tam podobné memorandum organizuje starosta dolnorakouské Lávy, který to bude mít do dvou týdnu hotové.
Pak svoláme schůzku do Hevlína, které se zúčastní zástupci z naší strany a z Rakouska. Memorandum, které je v českém i německém jazyce, bude zasláno na příslušné instance, tedy na Jihomoravský kraj, Dolní Rakousko, ministerstva dopravy obou zemí a drážní společnosti. S jejich zástupci se pak budeme chtít v červnu sejít a o problému vyjednávat.
