Projekt nové čtvrti s luxusními vilami inspirovanými funkcionalistickou architekturou vily Tugendhat tak zůstane pouze na papíře. "Pokud by se investor soustředil pouze na tento projekt v bývalém vojenském areálu, tak by proti tomu lidé nic neměli. Chtěl ale zastavět i okolní polnosti a to projekt pohřbilo," uvedl omický starosta Radovan Pukl.
Areál po vojácích, kde měly stavby vyrůst, bude zřejmě dál chátrat. Spolu s projektem skončil i jeho hlavní developer, společnost Rezidence-Moravské zahrady, která je v současnosti před krachem.
Majetek firmy zabavil exekutor. Ta teď nemá ani na to, aby pěti bývalým zaměstnancům zaplatila přes sto tisíc korun, které jim dluží na mzdách. Bez újmy nezůstala ani obec. Radnici hrozí žaloby za ušlý zisk.
První podala Rezidence Moravské zahrady, druhou firma Milestone Partners. Protože nemohli stavět na pozemcích, do kterých investovali, požadují po radnici náhradu škody v celkové výši až 65 milionů korun.
Obec, která pracuje s rozpočtem šestkrát nižším, by to finančně zruinovalo. Starosta nechce předjímat výsledek soudů, z nichž ten první se táhne už rok a půl. "V justici si člověk do poslední chvíle nemůže být jistý ničím. Nikomu jsme ale písemně neslíbili, že na pozemcích bude moci stavět," říká na svou obhajobu.
Místo bunkrů honosné domy
V prostoru po vojácích měla původně vzniknout průmyslová zóna. Nejdříve totiž pozemek od armády koupila brněnská firma Graphitid, která chtěla do Omic přesunout výrobu nástrojů pro obalovou techniku. Společnost Rezidence Moravské zahrady od ní koupila pozemky před šesti lety. Na pěti hektarech bývalé raketové základny měly vyrůst honosné rezidence přímo z betonových bunkrů, které tam zanechala armáda. V polovině roku 2005 firma představila projekt, který pro ni navrhl brněnský architekt Miroslav Kolofík.
"Ačkoli jsme nejdřív podporovali myšlenku, že se bude v areálu vyrábět, líbila se nám i vize nového investora. Bývalé zastupitelstvo počítalo se změnou územního plánu, aby se v areálu mohlo stavět," vzpomíná Pukl, který v zastupitelstvu tehdy seděl.
Rozjely se změny plánu, stavební úřad dokonce vydal povolení. Investoři mezitím soustavně vykupovali pozemky v okolí obce, až shromáždili asi padesát hektarů půdy. Začali mluvit o mnohem rozsáhlejší zástavbě. Na varovném majáčku Omických začala blikat červená.
|
„Developer požadoval změnu územního plánu, aby se mohlo stavět na pozemcích dvakrát větších než celé Omice. To už bylo příliš.“ |
Projekty několika satelitů rozdělily obyvatele na dva tábory: starousedlíci byli proti, zatímco nově přistěhovalí se rozvoji Omic nebránili. Těch druhých bylo ale podstatně méně.
Podle starosty Pukla nastal problém v okamžiku, kdy Rezidence Moravské zahrady oznámila, že chce stavět i na dalších desítkách hektarů polí, které spolu s bývalým vojenským areálem koupila. Pole měla zaplnit hustá zástavba bytových domků. To se však nelíbilo obyvatelům ani novým zastupitelům, kteří na radnici přišli po volbách na podzim 2006.
"Developer požadoval změnu územního plánu, aby se mohlo stavět na pozemcích dvakrát větších, než byly celé Omice. To už bylo příliš," vysvětlil Pukl.
V říjnu 2007 o tom nechalo zastupitelstvo obyvatele obce hlasovat v referendu. Omičtí v něm jasně řekli, že o takový "rozkvět obce" nestojí. Zastupitelstvo tedy žádost investora neschválilo, a celý projekt tak v podstatě stoplo.
Telefonní číslo firmy: neexistuje
Ačkoli na webu společnosti Rezidence Moravské zahrady stále ještě zve video k virtuální prohlídce novými Omicemi, telefonní číslo uvedené v kontaktech na firmu neexistuje. Po lidech, kteří za projekt bojovali, jako by se slehla zem. Ještě dlouho po referendu si obě strany v místním zpravodaji ostře vyměňovaly názory.
"Podle vyjádření našich právníků a právníků našich spoluinvestorů nám byla způsobena škoda značného rozsahu. Její příčinou byl špatný a nezákonný postup obecního zastupitelstva," psal tehdy do zpravodaje manažer projektu z Rezidence Moravské zahrady Roman Bartoš. Svá slova dokládal dokumentem, ve kterém zastupitelstvo souhlasí se stavbou.
O projekt se zajímala i velká stavební společnost Hochtief. Od projektu dala ruce pryč, protože se obávala, že drahé domy budou neprodejné. "Projekt jsme bedlivě sledovali a připravovali se k případnému vstupu. Po půlroce jsme se však rozhodli od něj odstoupit, protože nám přišel na tamní poměry příliš luxusní a nákladný," řekl mluvčí společnosti Milan Řepka.
