Otázku, která trápí některé lískovecké, položil hned první čtenář. "Jak vyřešíte skutečnost, že jak u nás, tak v Bosonohách jsou od dálnice D1 překročeny zákonné limity prašnosti? To zákony magistrát města Brna a kraj nemusejí uznávat a klidně k nám na jih Brna chtějí ještě novou dálnici - jihozápadní tangentu od Bosonoh podél dnešní D1? Jak to bude s R43? Pevně doufáme, že R43 odvede aspoň část nákladní dopravy mimo město. Jak se Vám daří v této věci?" zeptal se Karel S.
"Další velké dopravní stavby v tomto území podle mě nemohou být povoleny. Zatímco hlučnost se dá (a budu o to usilovat) částečně řešit postavením protihlukových zábran kolem dálnice a zvýšením těch okolo přivaděče do tunelu, s prašností je to složitější," zvažovala starostka.
on-line rozhovorOdpovědi starostky Nového Lískovce Jany Drápalové čtěte zde |
Podle ní by městská část mohla přispět výsadbou pásů zeleně v okolí silnic. "Narozdíl od bývalého primátora Petra Duchoně jsem přesvědčená, že R43 nesmí vést pře Bystrc ani jinou část města Brna a že Brno si zaslouží plnohodnotný obchvat, stejně jako ostatní obce na sever od Brna. Kdy R43 bude si netroufnu říci, ale Brno tento obchvat potřebuje," odpověděla Drápalová.
Z domu hrůzy bezpečné bydlení?
Paneláku v Koniklecově ulici říkají obyvatelé dům hrůzy. Teď by se měl stát součástí pilotního projektu Bezpečné bydlení. Střežit ho mají kamery, vstupovat bude možné jen do patra, kde nájemníci bydlí. S čipovou kartou. - Čtěte více: Jen jeden panelový dům v Novém Lískovci bude sledovat policie
Právě o tento projekt se blíže zajímal uživatel s přezdívkou zvědavec. "Mohla byste upřesnit detaily ohledně projektu bezpečného bydlení? Co vše obnáší, není jím omezeno právo na volný pohyb osob (zákaz vstupu do jiných pater) a podobně? Kdo jsou nepřizpůsobiví nájemníci?"
"Je to pilotní projekt Ministerstva vnitra, který by měl vyzkoušet kombinaci technických řešení a komunikace s nájemníky vedoucí ke zlepšení bezpečnostní situace v problémovém domě. Koniklecovou 5 se 156 ti byty vybrala skupina pro prevenci kriminality především proto, že zde již městská část některá opatření realizovala, je zde domovník, zničené věci pořád opravujeme a probíhají pravidelné porady," přiblížila Drápalová.
Ujistila, že nedojde k omezení svobody pohybu. Připustila však částečnou ztrátu anonymity nájemníků. "Hlavní myšlenkou projektu je, že domov začíná již za dveřmi domu, ne až bytu. Nepřizpůsobiví nájemníci jsou především ti, kteří nerespektují noční klid, demolují zařízení domu a ohrožují jeho ostatní obyvatele. Bez přísných pravidel by naopak slušní lidé v domě nemohli bydlet. Ti navrhovaná opatření vesměs vítají," myslí si starostka.
Kdo je Jana Drápalová?
Do osmi různých nádob třídí odpad rodina Jany Drápalové. A devátá krabička je na skořápky od vajíček, které o víkendu vozí na chalupu pro sousedčiny slepice. Sluneční panely ale na domě nemá. "Kam bych je dala? Jako správný obyvatel Nového Lískovce bydlím v Oblé ulici v paneláku," směje se starostka druhé nejhustěji obydlené městské části a radní města Brna.
Starostkou se stala v roce 2002, teď už je ve druhém funkčním období. "Tenkrát nebylo v pořádku hospodaření, byly zanedbané veřejné prostory, na revitalizaci paneláků nebyly peníze," vzpomíná Drápalová.
Nyní je už deset obecních paneláků nízkoenergetických a do roku 2011 by měly být opravené všechny. Podařilo se obnovit všechna dětská hřiště a některá nová vybudovat. "Byli jsme první městskou částí, která dostala peníze od ministerstva životního prostředí na regeneraci panelových sídlišť. Co se nám zatím nepodařilo vyřešit, je parkování," přiznává starostka, které v roce 2006 vyšla knížka Regenerace panelových sídlišť.
Oprava paneláků v Novém Lískovci je považována za jednu z nejlépe provedených v České republice. Ušetří se tady ročně 65 procent tepelné energie.
Od roku 2003 je Drápalová členkou Strany zelených. Ekologii se však věnuje už od roku 1990, kdy dělala osvětu v Domě ochránců přírody. Vedla i ekologické sdružení Veronica, kde například mapovala studánky v Brně a okolí.
Od roku 2006 má jako brněnská radní na starost odpadové hospodářství. Je předsedkyní městské společnosti Sako, která zajišťuje zpracování odpadů v Brně a provozuje brněnskou spalovnu. Ta už dva roky prochází rozsáhlou modernizací za půl třetí miliardy. V září se na čtyři měsíce spalování zastaví, aby se mohly zapojit nové technologie.
"Kromě tepla se pak z odpadu bude vyrábět i elektřina. Je to největší projekt v zemích bývalé střední a východní Evropy dotovaný z evropských peněz v oblasti odpadového hospodářství," podotýká. Díky moderní spalovně budou Brňané snad už příští rok moci při třídění odpadu oddělit i hliník a krabice od mléka a džusů.
Jana Drápalová, která pochází ze zemědělské rodiny, vystudovala na Mendelově zemědělské univerzitě. Před revolucí pracovala v teletníku v JZD jako zootechnička. Krmila telata, vozila však i prasata na brněnská jatka.
Spolu s Martinem Anderem byla hlavní tváří občanské koalice Nádraží v centru, která navzdory brněnské radnici iniciovala v roce 2004 konání městského referenda o budoucí poloze brněnského nádraží. V roce 2006 byla zvolena do zastupitelstva města Brna a jako koaliční partner podepsala programové prohlášení Rady města Brna, ve kterém s odsunem souhlasila. Podmínkou zelených bylo zapracování příměstské rychlodráhy, která by železniční dopravu v centru zachovala.
"Ten dům musí mít pravidla," říká DrápalováŽe dům v Koniklecové vypadá stále trochu k světu, za to může soustavná údržba. Každý týden se tady koná porada správců a policie. Letos dostane nová okna a příští rok zateplení a nové stoupačky. "Věnujeme tomu domu maximální péči," říká starostka Nového Lískovce Jana Drápalová. Ruce jí však svazuje podivný režim domu. Dům vlastní vaše městská část, byty však přidělují jiné. Co v téhle praxi nejvíce skřípe? Jak? Jak to budete řešit? |
