Češi a Slováci taktizují, stáhli nominaci Mikulčic a Kopčan do UNESCO

Československý zápis do UNESCO se odkládá. Delegace z Prahy a Bratislavy stáhly na zasedání v Seville nominaci slovanského hradiště v Mikulčicích a kostela svaté Margity Antiochijské v Kopčanech na druhém břehu Moravy. Delegace zřejmě chtějí počkat, až obě lokality pro světový památkový seznam "uzrají".

Archeopark v Mikulčicích - V Mikulčicích očekávají experty, tamní archeopark totiž bojuje o zařazení na seznamu Unesco | foto: Monika Tomášková, Monika Hlaváčová,  MF DNES

"V případě neúspěchu by totiž návrh už nemohl být nikdy podán," řekl mluvčí ministerstva kultury Jan Cieslar. Stažená nominace tak může být i jistou taktikou; o památce se již mluví, avšak předkladatelé nominace se vyvarují případného neúspěchu.

Na základě posudku Mezinárodní rady památek a sídel se předkladatelé dohodli, že budou na společné nominaci pokračovat tak, aby byla argumentačně bohatší, dodal Cieslar. Výzkum lokality od roku 2007 pokročil, a dokumentace pro nominaci v příštích letech by tak mohla být bohatší a přesvědčivější.

MIKULČICE PROZKOUMALI EXPERTI UNESCO

Přečtěte si více o pouti mikulčického areálu na seznam kulturního dědictví

Návrh na zapsání do seznamu světového kulturního dědictví podala česká a slovenská ministerstva kultury v roce 2007.

Loni na podzim lokalitu navštívil expert UNESCO a uvedl, že návrh považuje z vědeckého hlediska za plně opodstatněný. Zápis památky na seznam UNESCO se považuje za prestižní a přináší především zájem turistů. Česko má na seznamu památek dvanáct a v porovnání s rozlohou území patří k úspěšnějším státům.

I proto potřebuje Česká republika ve výběru kandidátů taktizovat. Politika totiž je taková, že státům s hodně zápisy se obtížněji daří prosazovat další. Nominace velkomoravských památek by nicméně mohla být dobrým tahem, neboť UNESCO si potrpí na zaniklé říše.

Historický areál na česko-slovenském pomezí by měl být na seznam UNESCO zanesen coby moravsko-slovenský archeopark Mikulčice-Kopčany. Mikulčickou část tvoří rozsáhlé slovanské hradiště Valy, které bylo jedním z hlavních center Velké Moravy. V Kopčanech se dochoval kostel sv. Margity Antiochijské, který je jedním z nejstarších křesťanských chrámů ve střední Evropě.

ČESKÉ PAMÁTKY V UNESCO

Úplný seznam památek s kompletními popisky je na webu Unesco-czech.cz, z něhož čerpají i následující řádky.

Historické centrum Telče (od 1992)
Město bylo na starších základech vystavěno po velkém požáru na konci 14. století. Řada renesančních a barokních měšťanských domů je dodnes sevřena obranným systémem rybníků.

Historické centrum Prahy (od 1992)
Jednotlivé části hlavního města Čech, Malá Strana, Hradčany, Staré a Nové Město, byly budovány od 10. století. Kromě Pražského hradu s katedrálou sv. Víta nebo Karlova mostu zde bylo postaveno množství kostelů a paláců, které dohromady tvoří velkolepý celek architektonického, uměleckého i duchovního bohatství.

Historické centrum Českého Krumlova (od 1992)
Hradní a zámecký komplex s unikátním barokním divadlem, meandr řeky Vltavy, erbovní znak s pětilistou růží, středověké uličky a kamenné měšťanské domy.

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, Žďár nad Sázavou (od 1994)
Postaven na začátku 20. let 18. století. Je nejoriginálnějším příkladem takzvané barokní gotiky. Je postaven ve tvaru pěticípé hvězdy a obklopen hřbitovem a ambitem.

Historické centrum Kutné Hory, chrám sv. Barbory, katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci (od 1995)
Pozdně gotický chrám sv. Barbory a katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci, přestavěná v duchu barokní gotiky, tvoří pomyslné vstupní brány do královského horního města.

Lednicko-valtický areál (od 1996)
Knížata z Lichtenštejnu proměnila svá panství mezi 17. a 20. stoletím v jeden velký park, kde se barokní a novogotická architektura zámků setkává s drobnými stavbami v romantickém duchu a s krajinou upravenou podle principů anglického krajinářství.

Kroměříž - zahrady a zámek (od 1998)
Zámek stavěný na starších základech v 17. století představuje výjimečně zachovaný příklad středoevropského barokního sídla vysoké šlechty a s ním souvisejících zahrad: Podzámecká zahrada v přírodně krajinářské úpravě anglického typu a raně barokní libosad Květná zahrada.

Holašovice - vesnická rezervace (od 1998)
Holašovice jsou výjimečně dobře zachovaným příkladem tradiční středoevropské vesnice. Na středověkém půdorysu se tu dochovalo množství kvalitních venkovských staveb z 18. a 19. století ve stylu známém jako "jihočeské selské baroko".

Litomyšl - zámek a zámecký areál (od 1999)
Renesanční zámek z druhé poloviny 16. století je významným dokladem arkádového zámku vycházejícího z italských podnětů. Přes úpravy interiérů především na konci 18. století si zachoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance.

Olomouc - Sloup Nejsvětější Trojice (od 2000)
Pamětní sloup, vztyčený v prvních letech 18. století, je výjimečným příkladem druhu památky velmi typického pro střední Evropu. Dosahuje výšky 35 m a je vyzdoben množstvím soch vynikajícího moravského umělce Ondřeje Zahnera.

Brno - vila Tugendhat (od 2002)
Vila Tugendhat, postavená v letech 1929-1930 v Brně, představuje jedno z nejvýznamnějších funkcionalistických děl evropské periody architekta Ludwiga Miese van der Rohe.

Třebíč - židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa (od 2003)
Soubor židovské čtvrti a baziliky je unikátním příkladem blízkého soužití křesťanské a židovské kultury od středověku až do 20. století. Bazilika sv. Prokopa, původně část benediktinského kláštera z 13. století, byla při výstavbě ovlivněna vzory a vlivy přicházejícími ze západní Evropy.