"V posledním týdnu jsme zaznamenali zvýšený počet výjezdů v celém kraji. Neklesá pod dvě stě. Pro srovnání ve stejném období loni vyjeli naší záchranáři lidem na pomoc tak 170krát," potvrdil mluvčí krajské záchranné služby Radek Turín.
Největší rekord zaznamenali jihomoravští zdravotní záchranáři 4. července. Vyjeli na pomoc lidem se zdravotními potížemi téměř dvěstěpadesátkrát. To je téměř o osmdesát výjezdů víc než běžně. "To jsme ještě nezažili," říká mluvčí. "Bylo extrémní vedro a velké výkyvy teplot."
Srdce, astma, starší lidé a děti
Kdo v tropickém počasí trpí nejvíce? Podle vedoucího lékaře zdravotní záchranné služby Josefa Muchy jsou to tradičně "srdíčkáři", jejich organismus zvládá tropy s velkými obtížemi.
"Další ohroženou skupinou jsou astmatici, u nichž se projevují akutní stavy s dýchacími potížemi. Často dochází ke kolapsům," přiblížil Mucha.
Nejcitlivější věkovou skupinou jsou podle něj starší lidé a děti. Na pozoru by se měly mít i těhotné ženy. "Venku by se měli lidé pohybovat pokud možno jen ráno a navečer. Polednímu přímému slunci by se měli vyhnout i zdraví jedinci," varuje lékař.
Pít, pít a zase pít, to je i podle Muchy už notoricky známá písnička, ale je prý účinná. Dehydratace organismu může přivodit nemalé zdravotní obtíže.
"Bylinkový čaj a minerálky by měli lidé střídat s obyčejnou čistou vodou. Může být klidně z vodovodu. Z brněnských kohoutků teče kvalitní," doporučuje Mucha.
Pivo se podle něho mezi prospěšné tekutiny nepočítá. Mýtus pivařů o dodržování pitného režimu, který doženou několika půllitry nahořklého moku, může v horku naopak uškodit. "Každý alkohol, pivo nevyjímaje, na sebe strhává nastřádanou vodu v těle. Účinek je pak zcela opačný," varuje Mucha.
