Výtisk Písní kosmických předal Feustel řediteli Astronomického ústavu Akademie věd Petru Heinzelovi. Kniha nyní bude uložena v muzeu v astronomickém městečku v Ondřejově.
Astronaut se Heinzelovi zhruba před rokem ozval a nabídl, že vezme do raketoplánu nějaký předmět, který by reprezentoval český národ. "Souviselo to s tím, že jeho manželka má kořeny v Čechách, takže má vztah k Čechám, sám zde už několikrát byl," doplnil ředitel.
Astronomický ústav podle něj zvažoval, jaký předmět by do vesmíru vyslal. Padly prý návrhy na českou vlajku nebo na Švejka, nakonec ale zvítězily Písně kosmické.
V Atlantisu se recitovalo
"Je to takové národní kulturní dědictví," vysvětlil volbu Heinzel. "A další důvod byl ten, že Neruda byl kmotrem Jana Friče. Bratři Fričové, Josef a Jan, vlastně založili ondřejovskou observatoř," dodal.
Nerudovy básně se nejen podívaly do vesmíru, ale dokonce zazněly v anglickém překladu přímo na palubě raketoplánu. "Po tři dny, kdy jsme čekali ve vesmíru, až nám počasí umožní vrátit se na Zemi, jsme relaxovali. A před jednou siestou jsem přečetl kolegům anglický překlad (úryvku ze sbírky) 'jsou-li tam žáby taky', což je uspalo," vyprávěl Feustel.
Do Česka Feustel přicestoval už v pátek, a to se svou manželkou Indirou, která má české předky. Veřejnost bude mít možnost se s astronautem tento týden setkat na pěti besedách.
"Bude hovořit o poslední misi do vesmíru, která měla dramatický průběh. Poodhalí také české kořeny ve své rodině," řekla Veronika Kratochvílová z Akademie věd.
První z pěti přednášek se začala dnes od 16:00 v Ondřejově, druhá pak v úterý 4. srpna od 18:00 v aule Západočeské univerzity v Plzni. Jediná pražská přednáška se uskuteční ve středu 5. srpna v americkém centru v ulici Na Tržišti na Malé Straně.
"Všichni návštěvníci obdrží upomínkovou fotografii Andrewa Feustela, kterou si budou moci nechat podepsat," slibují pořadatelé. Pokud bude dobré počasí, uskuteční se přednáška pod širým nebem v zahradě amerického centra.
V dalších dnech zamíří Feustel na Moravu - ve čtvrtek bude přednášet v Brně a v pátek na znojemském hradě. Pořadatelé zajistili tlumočení do češtiny.
Nerudova sbírka z roku 1878 není první českou relikvií ve vesmíru. Červenomodrobílou vlajku měl s sebou na Měsíci v prosinci 1972 americký astronaut Eugene Cernan, jehož předkové pocházejí z jižních Čech a ze slovenské Kysuce.
V březnu 1978 měl na svém skafandru československou vlajku také první československý kosmonaut Vladimír Remek, který letěl do vesmíru na palubě sovětské kosmické lodi Sojuz 28.
Československá vlajka byla údajně i na palubě Apolla 11 při první cestě na Měsíc a je součástí vzorku měsíční horniny, který v roce 1969 věnoval tehdejšímu Československu americký prezident Richard Nixon. Nyní je součástí výstavy Návrat na Měsíc, která je do 23. srpna otevřena ve Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně.
