Jeden z prvních dotazů on-line zjišťoval způsob financování výpravy "za Sluncem".
"Dosud se nestalo, abychom do expedice nemuseli investovat, byť malé naše peníze. Letošní rok však vypadá velmi optimisticky, neboť se nám dostalo velké podpory především od sponzorů z Německa, klíčová byla též spolupráce s americkou univerzitou na Havaji. Pomáhají nám i sponzoři z ČR a letos jsme měli poprvé i grant, který bude do značné míry použit na poplatky za publikování výsledků," napsal Miloslav Druckmüller.
on-line hana a miloslav druckmülleroviOdpovědi si můžete číst - ZDE |
Brněnské vědce na ostrovech nečekala bůhvíjaká idylka. Kromě krásných míst jsou totiž plné "šrotu" a cestovatelé si na něj musí vše potřebné k životu vozit.
"Na jedné straně jsou Marshallovy ostrovy plné krásných míst, zejména ke koupání, na straně druhé však obsahují i neuvěřitelné množství šrotu. Navíc na Enewetaku samotném není vůbec nic. Žádná mobilní síť, žádný internet, žádný obchod, vše se musí dovážet. Dále tam panuje těžko snesitelné vedro a vlhkost," popsal ostrovy Druckmüller.
Na zklamání nad výsledky expedice v Číně se ptala čtenářka iDNES.cz Monika. "Nic se nepodařilo nafotit výpravě do Číny, na které jsem za VUT byla já. Zklamání není možná to správné slovo. Byl to pocit, že naše dlouhé přípravy přišly vniveč. Ale život jde dál, budou další zatmění. S tím se muselo počítat, že počasí nemusí vyjít. Byla jsem až překvapená, jak to celá výprava vzala sportovně," poznamenala Hana Druckmüllerová.
Jak se vlastně zatmění Slunce fotografuje, může to zvládnout i amatér s obyčejnou technikou, ptala se vědce čtenářka podepsaná jako Arnolda.
"Pokud si nekladete žádné vědecké cíle, je fotografie zatmění Slunce snadná. I obrazy pořízené malým digitálním fotoaparátem mohou být velice emotivní. Pro pořízení vědecky využitelných dat je zapotřebí speciální technika. Především paralaktická montáž, která umožňuje pořídit dlouhé expozice (několik desítek sekund), které nejsou rozmazané pohybem Slunce po obloze," uvedl Druckmüller.
Zkušenější, vybavenější, ale...
"Měli jsme s sebou lepší vybavení než v Mongolsku. Byli jsme zkušenější. A měli jsme dvakrát tak dlouhé zatmění. Nicméně pozorovací podmínky byly proti nám," posteskl si matematik Karel Martišek z VUT v Brně, který společně s Miloslavem Druckmüllerem fotil zatmění Slunce v Pacifiku.
Kromě něho jely z Brna další dvě skupiny do Asie. Focení Slunce z různých míst však tentokrát nevyšlo. Další dva týmy vědců z brněnského VUT měly pozorovací stanoviště v Číně. Jedna skupina byla na ostrově Yangshan jihovýchodně od Šanghaje. Druhá na okraji města Suzhou.
"Byla to katastrofa. Táhli jsme hromadu vybavení přes půl zeměkoule a výsledek byl nulový," spílal zatažené obloze nad ostrovem Yangshan Jiří Krejsa.
Výprava, která pořizovala snímky z atolu Enewetak na Marshallových ostrovech, byla nejúspěšnější. "Snímky jsme už prohlíželi. Většina experimentů by měla dopadnout velmi dobře. Obzvlášť zelená koróna by mraky neměla být dotčená skoro vůbec. První výsledky budou za 14 dní. Kompletní zpracovávání dat však potrvá zhruba rok," vysvětluje Martišek.
Záhada trvala osmdesát let
Osmdesát let trvalo tápání vědců, kteří se snažili přijít na to, co je zač zářivá zelená čára v koróně Slunce. Vrcholem jejich zoufalství bylo, že pro neidentifikovatelný prvek vymysleli název Coronium. Aniž by pro něj bylo místo v Mendělejevově tabulce.
"Záhadu se podařilo vyřešit až v roce 1938, kdy se přišlo na to, že ta čára patří 13krát ionizovanému železu. Což byla možná ještě větší záhada," vypráví matematik Miloslav Druckmüller z brněnského VUT.
Tehdy totiž vědci museli přistoupit na to, že rozdíl teplot mezi povrchem a bezprostředním okolím Slunce je obrovský, až milion stupňů.
Tajemstvím zahalené Slunce fascinuje Miloslava Druckmüllera i jeho dceru Hanu už od roku 1999, kdy fotili své první zatmění v Maďarsku. Snímky loňského zatmění Slunce, které vznikly v Mongolsku, se dostaly na titulní stranu prestižního vědeckého časopisu Nature.
Letos odjížděli s mezinárodním týmem do Asie vybaveni technikou za miliony korun. Nejdelší zatmění 21. století přecházelo 21. července od Indie přes východní Asii a centrální Pacifik. Nejdelší dobu trvalo zatmění v málo obydlené zóně Tichého oceánu: 6 minut a 39 vteřin.
Hana Druckmüllerová se svou částí expedice byla na pozorovacím místě nedaleko Šanghaje. Kvůli silné oblačnosti a dešti se jí nepodařilo vyfotit nic.
Výprava Miloslava Druckmüllera, která fotila z atolu na Marshallových ostrovech, byla o poznání úspěšnější.
