"Také jsme se ale kvůli nim tentokrát hodně nachodili. Patnáct nás prošlo křížem krážem lesy mezi Mutěnicemi a Bzencem a pro některé jsme jeli dokonce až na Pelhřimovsko. Kamarád je tam zaměstnaný a vzal nás s sebou," říká mykolog z Ratíškovic Václav Koplík.
Proč houby nerostou, je jasné. Je sucho. A už hodně dlouho. "Po suchém srpnu následovalo i velmi suché září, na jižní Moravě spadla jen polovina, a někde dokonce pouze třetina srážek z toho, co je v tuto dobu obvyklé," uvedla brněnská meteoroložka Ivana Záluská a dodala, že v těchto měsících spadne průměrně 35 až 40 milimetrů srážek.
"Za celé září u nás spadlo jen jednadvacet milimetrů srážek," říká Václav Koplík, který je také měří. Z pochopitelných důvodů, bez vláhy jsou lesy prázdné.
"Minulý týden se ještě daly najít nějaké suchohřiby, hřiby smrkové a bedle, ale i to už ustává. Ale bylo to spíš o štěstí. Někdy jsme chodili po lese dvě hodiny a přišli domů jen se suchou babkou," říká.
"V okolí Brna neroste nic, něco se snad dá najít ve vyšších polohách Vysočiny," říká brněnský mykolog Vladimír Antonín.
Špatné na tom je ovšem i to, že právě na podzim mívají houbaři největší žně. "V posledních letech to však není první podzim, kdy hub roste méně," upozorňuje Vladimír Antonín. Tento podzim je však podle mykologů zatím téměř nejhorší. "Podobný si pamatuji snad jen v roce 1991. Napršelo tenkrát až 10. listopadu a pak teprve houby začaly růst. Sbírali jsme je až do Mikuláše, kdy začalo mrznout," vzpomíná Václav Koplík.
Podle meteorologů by sice tento víkend měl být trochu deštivější, ale na to, aby rostly houby, to bude málo. "A i kdyby zapršelo hodně, v listnatých lesích kolem Brna už moc hub letos asi neporoste, spíš v těch jehličnatých by se mohly objevit i václavky," říká Vladimír Antonín. Že by podhoubí úplně vyschlo a houby už nevyrostly ani příští rok, se však podle něj lidé bát nemusí.
"Pokud bude jen trochu vlhký říjen, podhoubí se vzpamatuje a příští rok houby zase porostou," dodal.
