Stát mu jej však zabavil po 2. světové válce na základě Benešových dekretů. Mercedes Dietrichsteinová přijela z Argentiny, aby se soudu osobně zúčastnila. - Více čtěte: Mercedes Dietrichsteinová žádá u soudu o vrácení mikulovského zámku
"Žalobkyni jde o to, aby získala odpověď na takzvanou předběžnou otázku. Tedy zda její otec ke dni smrti vlastnil na území tehdy Československé republiky nějaký majetek. Pokud ano, využila by má klientka svého dědického práva, neboť je univerzálním dědicem po Alexandru Dietrichsteinovi," řekl u soudu právní zástupce šlechtičny Jaroslav Čapek.
Restituční nároky Mercedes Dietrichsteinové jsou podle jejích právníků opodstatněné. Podle Čapka totiž existuje v mikulovském archivu vyhláška z roku 1945 o konfiskaci majetku, která byla mimo otce Alexandra Dietrichsteina adresována zároveň i jeho rodičům.
"Ti ale byli již desítky let zesnulí. Nemohli tedy onen správní akt obdržet ani na něj reagovat. Z toho vyvozuji, že tento akt nikdy nenabyl právní moci, tudíž nejde o právní úkon ke konfiskaci majetku otce žalobkyně," dodal Čapek.
Stát pozemky vrátit nechce, soud bude pokračovat v pátek
S tím však nesouhlasili advokáti státních organizací, po kterých požaduje šlechtična navrácení stovek pozemků i některých budov včetně mikulovského zámku.
"Tvrzení o vadách v konfiskačním řízení vydaného rozhodnutí samo o sobě nemůže účinky konfiskace zpochybnit," uvedla Jaroslava Kuníková zastupující ministerstvo obrany.
Podle ní jsou pro zabavení majetku nejdůležitější samotné Benešovy dekrety. Ty se vztahovaly na obyvatele tehdejšího Československa s německým a maďarským občanstvím.
Zda byl či nebyl německé národnosti i Alexandr Dietrichstein, je rovněž otázkou, na níž se snaží odpovědět účastníci soudního jednání. To pokračuje i v pátek.
