A nepomohla jim v tom ani snaha techniků, řidičů i dopravního dispečinku. Jednou nebyly schopné vyjet do zasněženého kopce, jindy zase trolejové vedení oblepil led. A trolejbusy stály.
Celkový neutěšený výsledek zimního vysvědčení trolejbusů má několik důvodů. Řidiči i znalci techniky brněnské hromadné dopravy se shodují, že dřívější typy byly schopné vyjet to, co s dnešními novými trolejbusy není možné.
Na vině je konstrukce nových typů. Ty mají motorem poháněnou jen zadní nápravu.
Další dvě nápravy, umístěné před kloubem trolejbusu, ale poháněné nejsou, takže na kluzké a vlhké vozovce se trolejbus snadno "zlomí" v kloubu a stává se neřiditelný.
A co víc, jeden motor nemá dostatečný výkon, aby některé kopce vyjel. Proč to tak je?
"Jednak jsou dva motory dražší než jeden, takže se v dnešní době úspor energie na všech stranách není čemu divit. A pak všechny vyráběné autobusy jsou v dnešní době nízkopodlažní. Do té nízké podlahy by se motor nevešel," odpovídá Josef Altrichter, dlouholetý řidič trolejbusů, nynější technik dopravního podniku a znalec v oboru.
"Dřívější modely trolejbusů dbaly podstatně méně na úsporu energie, na druhou stranu byly spolehlivější a pro řidiče ovladatelnější," doplnil Altrichter.
Nejohroženější byly trolejbusy při prudkém stoupání. A to nejen kvůli pohonu zadní nápravy, ale i systému, který má zabránit prokluzování kol na mokrém nebo zamrzlém povrchu.
"Jezdil jsem šestadvacítkou sem nahoru," říká řidič trolejbusu Petr Páleník na konečné stanici Kamenný vrch. "Za Pisárkama už to šlo ale ztěžka. Dostat se ze zastávky je problém. Když nemáte rychlost a motor se zapře do kol, ta začnou prokluzovat. No, a protože tahle mašina má vevnitř antiprokluzový systém, motor to zaregistruje a po pár sekundách se vypne," doplnil Páleník.
Ke dvěma nepovedeným technickým rysům konstrukce trolejbusu se přidal ještě vnější faktor. Námraza na trolejích způsobuje špatné vedení elektřiny. A musí se ručně obouchat, aby byla trolej opět funkční.
