"Když tady byla o Vánocích, řekli jí, co Šlapanicím hrozí a petici podepsala také," uvedla Trněná.
Kolem Šlapanic vede dálnice D1. V blízkosti je navíc i průmyslová zóna, ve které například Tondach vyrábí střešní krytinu a výrobní, skladovací i další haly vyrůstají i na protější straně směrem k letišti Brno-Tuřany. V takzvaném CTParku Brno South.
"Nechceme, aby naše domy z obou stran svíraly tak velké průmyslové areály. Vždyť CTPark má být dokonce dvakrát větší než Šlapanice. Má v něm vzniknout až patnáct tisíc nových pracovních míst a to znamená, že k nám budou mířit tisíce dalších automobilů a životní prostředí zatíží i provozy nových podniků," vysvětluje Michaela Trněná.
Proto na začátku prosince sepsali petici, kterou nechali podepsat i Libuši Šafránkovou a začátkem února petici hodlají osobně předat hejtmanovi Michalu Haškovi.
Představitelé obce mohou vydělat
Občanské sdružení hledalo pomoc i na zdejší radnici, podle Michaely Trněné i dalších členů sdružení, ta však další průmyslovou zónu naopak chce. Mimo jiné i proto, že někteří její představitelé vlastní v těchto místech pozemky a mají je šanci výhodně prodat.
Místostarosta Šlapanic Miroslav Mrkvica to nepopírá. "Těch vlastníků, kteří v této lokalitě vlastní pozemky, je asi šest set a ti je prodat chtějí. Zatím je mohou pouze pronajímat společnosti Bonagro za pusinku a toto je pro ně šance zhodnotit svůj majetek. A je to výhodné i pro město, má tam také asi 13 tisíc metrů čtverečních pozemků a za utržené peníze může třeba opravit silnice a chodníky," říká místostarosta.
Tvrdí také, že vznik průmyslové zóny měly všechny volební strany ve svém programu a že vlastně plní sliby voličům. "Navíc tato věc se táhne už deset let, rozhodovala o ní již předcházející zastupitelstva a to nynější již nic podstatného ovlivnit nemůže. Je to již rozehraná záležitost," dodal Miroslav Mrkvica.
Kromě Libuše Šafránkové se však nedávno občanskému sdružení podařilo získat i dalšího spojence, olomoucké arcibiskupství. "Požádali jsme ho také o pomoc, protože i ono vlastní některé pozemky v této lokalitě," uvedla Michaela Trněná.
Jaká bude půda?
Občanské sdružení chce peticí dosáhnout toho, aby pozemky, na kterých je půda nejvyšší bonity, nebyly vyňaty ze zemědělského půdního fondu.
A na hejtmana se obrací i proto, že se nyní vytváří zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Dokument, který bude závazný pro celou jižní Moravu a stanoví, jaké stavby budou moci vzniknout mimo jiné i ve Šlapanicích.
Nizozemská developerská společnost CTP Invest již v kraji uskutečnila několik projektů, mimo jiné průmyslové zóny v Modřicích a Pohořelicích nebo obnovila areál bývalých brněnských škrobáren.
"Nikdy jsme se při vyřizování územních rozhodnutí a dalších povolení nesetkali s iniciativou, která by byla proti našim záměrům. Jednat chceme i s obyvateli Šlapanic. Jedna schůzka již proběhla a pokud nás osloví, budeme s nimi určitě jednat," uvedla Kateřina Ondrová ze společnosti CTP Invest.
Svoje stanoviska by si všechny strany mohly vyjasnit na setkání, které svolal starosta Šlapanic Jaroslav Klaška na 26. ledna. Uskuteční se v kinosále ZŠ Šlapanice od 18 hodin.
