Proč se projednávání vyhlášky protáhlo? "V květnu jsme měli vyhlášku připravenou, ale konkrétně Moravskoslezský kraj nebyl ochoten přijmout postup vyhlašování regulace, který fungoval už dřív v Ústeckém a Středočeském kraji. Nelíbilo se mu, jak by probíhalo vyhlašování signálu regulace, jeho zástupci tvrdili, že by museli zavést systém pohotovostí a vytvořit nová pracovní místa. Čtyři měsíce trvalo, než jsme si to vyjasnili," řekl ředitel odboru ochrany ovzduší ministerstva životního prostředí Jan Kužel.
Připomínky k vyhlášce měly podle Evy Veverkové z tiskového oddělení ministerstva i další kraje. Nevěděly, jak budou postupovat při vyhlašování regulace výroby firem, jež spadají pod krajské regulační řády.
"Obecně jsme s principy vyhlášky souhlasili. Hlavní problém byl v tom, kdo bude pro případ vyhlášení regulace držet pohotovost a kdo mu to zaplatí," řekl vedoucí odboru ochrany ovzduší krajského úřadu Marek Bruštík.
Smogem sužovaná Ostrava
Vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu Tomáš Kotyza uvedl: "Z prvního návrhu vyhlášky nebylo zřejmé, kdo, jak a proč bude regulaci vyhlašovat. To se muselo doladit. Byl to ale problém všech krajů."
Extrémně špatným stavem ostravského ovzduší se včera zabývali poslanci a premiér Jan Fischer. Ten mimo jiné řekl: "Zvážím možnost, že by se v Ostravě kvůli nutnosti řešit velmi špatný stav ovzduší konalo výjezdní zasedání vlády."
Je smog, omezte výrobu!Meteorologové poprvé žádají omezení výroby. |
Odborníci se shodli, že i kdyby regulační systém nyní fungoval naplno a firmy podle něj omezily výrobu, silnou smogovou situaci, která kraj sužovala od minulého pátku do středy, by to asi nevyřešilo. Jednak proto, že smog může zcela odstranit jen změna počasí, jednak proto, že mnoho podniků, kterých se regulace týká, dnes kvůli celosvětové finanční krizi nevyrábí naplno.
A je možné, že i kdyby už měly schválené regulační řády a musely podle nich regulovat výrobu, neznamenalo by to pro některé z nich další omezení než ta, která už mají nyní. Ačkoli teď firmy ze zákona regulovat výrobu nemusely, mnohé z nich to kvůli smogu udělaly.
Znečišťovatelé sami od sebe omezují výrobu
Přestože firmy zařazené do Ústředního regulačního plánu by při současném stavu výroby pravděpodobně nemusely nic omezovat, začali největší znečišťovatelé sami od sebe omezovat výrobu v nejvíce prašných provozech.
Kdo musí regulovatArcelorMittal Ostrava Dalkia Česká republika Elektrárna Třebovice Teplárna Karviná ČEZ Elektrárna Dětmarovice Energetika Vítkovice Třinecké železárny ENERGETIKA TŘINEC |
Veškeré regulační kroky jsou navíc pro jednotlivé firmy zařazené do Ústředního regulačního řádu dobrovolné. Stále ještě totiž nebyly schváleny regulační řády jednotlivých podniků, takže ty nemají podle čeho postupovat. Na to se ale jednotlivé společnosti nevymlouvají.
"Omezili jsme výrobu na aglomeracích, které jsou nejvýznamnějším zdrojem emisí tuhých znečisťujících látek," řekla tisková mluvčí společnosti ArcelorMittal Ostrava Věra Breiová.
"Jeden spékací pás je zcela zastaven, zbývající čtyři jsou provozovány pouze omezeně," popsala mluvčí snahu firmy omezit prašnost na místě, které se velkou měrou podílí na faktu, že ArcelorMittal Ostrava figuruje v žebříčku firem produkujících tuhé znečišťující látky na prvním místě v republice.
Méně prachu - vyšší náklady
A aglomerace, na níž dochází ke spékání železné rudy, patří k nejprašnějším provozům hutního komplexu. "K tomuto režimu jsme přistoupili přesto, že chybějící aglomerát nutný pro provoz vysokých pecí musíme nahrazovat peletami, což znamená vyšší finanční náklady," dodala Věra Breiová.
Provoz aglomerací snižovali kvůli snížení množství polétavého prachu v ovzduší i v Třineckých železárnách. "Mezi půl dvanáctou a půl třetí jsme regulovali výrobu aglomerace číslo 2, popsal činnost směřující k omezení prašnosti v Třineckých železárnách výrobní ředitel Česlav Marek.
"O čtvrtinu jsme snížili i výrobu páry a o deset stupňů byla snížena teplota vody vyráběné jak pro Třinecké železárny, tak pro město Třinec," popsal situaci v další třinecké firmě Energetika Česlav Marek.
Dva podniky v kraji, spadající pod Ústřední regulační plán vlastní i elektrárenská společnost ČEZ. Vedle Elektrárny Dětmarovice je to i Teplárna Vítkovice.
Místo uhlí plyn
"V Dětmarovicích v současné situaci žádné velké regulace provozu provádět nemůžeme, protože kvůli mrazům elektrárna vyrábí prakticky neustále," řekla tisková mluvčí společnosti ČEZ Alice Lutišanová.
"Každý pokles na teploměru o jeden stupeň totiž zvyšuje spotřebu elektrického proudu o půl procenta. V Teplárně Vítkovice jsme ale kvůli snížení prašnosti přešli z vytápění uhlím na topení koksárenským plynem, při němž se vypouštění tuhých znečišťujících látek výrazně snižuje," dodala Alice Lutišanová.
Poslední firmou z Moravskoslezského kraje, která v seznamu regulačního plánu figuruje, je teplárenská společnost Dalkia. Ta vlastní hned dva zdroje s vysokým podílem polétavého prachu při výrobě a to Elektrárnu Třebovice a Teplárnu Karviná. "Nejvíce prachu vzniká při manipulaci s uhlím na skládkách, to teď ve spolupráci s ČHMU řešíme," řekl mluvčí firmy Milan Wagner.
