Teď už je příčina bolesti pryč. Lékaři paní Kopečkové vyndali z těla téměř třiceticentimetrovou kovovou špachtli, nástroj k rozšíření dutin, který tam při předchozím zákroku zapomněli.
Primáře Aleše Soukala, který je za problematickou operaci zodpovědný, včera vedení nemocnice odvolalo.
Soukal však tvrdí, že nenese zodpovědnost sám. "U té operace nejsem sám a nemůžu od operace odejít a jít přepočítávat nástroje. Když mi instrumentářka řekne, že nástroje souhlasí, tak dutinu břišní uzavřu," řekl Soukal televizi Prima.
Nástroj z ní vyndali, spát v noci ale stále nemůže
Paní Kopečková může každým dnem odejít domů. Kromě úlevy však stále cítí rozčarování a lítost. "Z počátku mi vůbec nedocházelo co se stalo, ale teď mi to všechno přišlo," říká Zdeňka Kopečková se slzami v očích a hladí si zjizvené břicho.
Sama s nadsázkou říká, že je teď sešité jako kopací míč. Ale když vzpomíná na minulých pět měsíců svého života, úsměv opět vystřídají slzy.
"Asi bych potřebovala nějakého psychologa, v noci nemůžu vůbec spát a stále myslím na to, co se stalo," popisuje žena.
Pochybení pod stůl nikdo nesmete
Zřizovatelem nemocnice v Ivančicích je Jihomoravský kraj. Hejtman Michal Hašek proto hodlá zařídit, aby pocítili důsledky chyby při operaci všichni, kteří za to nesou zodpovědnost.
"Budou přijata personální opatření, při kterých podle míry zodpovědnosti a pochybení v celém případu několik lidí opustí své dosavadní funkce. Padnou rovněž finanční tresty," řekl Hašek MF DNES.
Měsíce utrpení a myšlenky na sebevraždu
Loni v září podstoupila Zdeňka Kopečková v ivančické nemocnici gynekologický zákrok.
"Pracoviště je vyhlášené svojí kvalitou, nemocnici všichni chválí," vzpomíná Zdeňka Kopečková na své rozpoložení, s nímž k operaci nastupovala.
"Důvěřovala jsem nemocnici i panu primáři, viděla jsem, jak je pracovitý a tráví tady celé dny," popisuje žena.
Po operaci však přišly bolesti. "Pět měsíců jsem trpěla, bolelo to hrozně. Někdy se to dalo snést, ale někdy to byla příšerná až nepopsatelná bolest. Jedla jsem hrsti prášků, ale vůbec to nezabíralo," říká Zdeňka Kopečková.
Nejhorší podle ní byla bezmoc z vědomí, že k bolestem vlastně neexistuje žádný logický důvod. "Říkala jsem si, že mně nemá co bolet, jelikož mám všechno vybraný. Tak jsme si myslela, že to takto bude bolet až do konce života," popisuje žena.
"Bolelo to tak, že jsem se někdy chtěla až oběsit," vzpomíná s pláčem pětašedesátiletá žena.
Máte na sobě něco kovového, ptala se sestra
Začátek konce martyria paní Kopečkové lze datovat od chvíle, kdy se lékaři rozhodli odhalit příčinu bolestí pomoci diagnostických vyšetření po mocí rentgenu a centrálního tomografu.
"Doktor mi říkal, že mi tu bolest věří, ale že mají strach znovu mne otevřít," popisuje Zdeňka Kopečková.
"Pak je napadlo, že by problém mohl souviset se střevy a rozhodli se udělat rentgen a cétéčko," vzpomíná žena.
Už první vyšetření centrálním tomografem odhalilo šokující zjištění. "Když jsem šla na cétéčko a jednou projela, zeptali se mně, co mám na sobě kovového. Já neměla nic. A už jsem viděla, jak se tvářili. Člověk pozná, že se něco děje," vzpomíná Zdeňka Kopečková.
Úleva i lítost
Pak už vzaly věci rychlý spád. Okamžitý nástup do nemocnice, následná operace, úleva a zároveň zděšení. "Až po operaci mi řekli, co se stalo. Asi bych ani nezvládla, kdyby mi to řekli dřív," říká žena.
Poté, co pro ni skončily týdny utrpení, však kromě úlevy paradoxně pociťuje i lítost a rozpaky. Tvrdí totiž, že impuls ke zveřejnění případu sama nedala.
"Mrzí mě to strašně, je to vyhlášené pracoviště," vysvětluje Zdeňka Kopečková.
pochybení lékařůV lékařské praxi se podobné případy čas od času objevují. Loni v září například citoval deník Blesk anonymní zdroj z pražské Všeobecné fakultní nemocnice, podle nějž způsobil herečce Jiřině Jiráskové fatální zdravotní problémy kousek chirurgické niti, které lékaři při operaci nechali v její břišní dutině. Vedení nemocnice to nepotvrdilo. V roce 2007 přiřkl soud více než půlmilionové odškodné ženě, která zjistila, že lékaři v sokolovské nemocnici zapomněli v roce 1990 v jejím těle chirurgickou roušku. Vyndali ji po dvou měsících poté, co si stěžovala na bolesti. Následky selhání lékařů však trpí dodnes a o jejich příčině se dozvěděla až z chorobopisu, který si vyžádala před třemi lety. V témže roce potrestal soud padesáti tisíci pokuty a tříletým zákazem výkonu profese chirurga z Krnova, který nechal v břiše pacientky při operaci žlučníku roušku o rozměrech 25 krát 25 centimetrů. (rig) |
Nemocnice vychází pacientce vstříc
Pacientka oceňuje, že jí nemocnice vyšla vstříc a přijala na oddělení léčby dlouhodobě nemocných i jejího manžela, který je upoutaný na lůžko a neměl by se o něj kdo postarat. Právě vědomí, že se musí postarat o manžela, ji prý drželo po celou dobu při životě.
Připomíná také, že ji ředitel ivančické nemocnice ujistil, že poskytne všechny materiály o případu zdravotní pojišťovně, aby dostala odpovídající bolestné.
Podle televize Prima se personál nemocnice snažil případ utajit a ženě nabízel odškodnění. Pacientka rovněž uvedla, že když požadovala rentgen, lékaři to odmítli s doporučením nenechat se znovu zbytečně ozářit.
"Všichni mi ale zase říkají, jaké jsem měla štěstí, že jsem nešla na vyšetření magnetickou rezonancí. Že mi to mohlo roztrhnout břicho," dodává s úlevou Zdeňka Kopečková.
Instrumentářka musí nástroje spočítat dvakrát
Zodpovědnost za fatální chybu při zákroku leží především na primáři Aleši Soukalovi, který operaci vedl. Bývalý ředitel nemocnice v Ivančicích a současný ivančický starosta Vojtěch Adam však připomíná, že vedoucí operace musí při zákroku spoléhat i na asistující personál.
"Operaci a její průběh má samozřejmě na starosti hlavní lékař. Počet nástrojů je však na instrumentářce, která před koncem operace musí všechno spočítat," vysvětluje ivančický starosta.
"Nástroje se však počítají i později. Nejpozději druhý den se na to mělo přijít," podotýká Vojtěch Adam.
