Pracovníci 26 stanic, které jsou rozmístěny po celém území státu, pečují o ptáky sražené auty či vlaky, přiotrávená zvířata a mláďata, která jim nepoučení lidé přinesou v dobré víře, že holátko je opuštěné, i když pouze čeká na rodiče.
"Někteří sponzoři kvůli hospodářské krizi odpadli. Nejvíc se můžeme spolehnout na drobné dárce, těch neubývá," řekl Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody. Stanicím sice podle ochranářů nehrozí zánik, problémům se ale nevyhnou.
JAK PŘISPĚT OCHRANÁŘŮMPřispět lze na účet sbírky Zvíře v nouzi 33553322/0800. |
Svaz stanice zaštiťuje a do loňského roku dostával na jejich provoz dotace od ministerstva životního prostření. Letos po dohodě spoléhá na peníze z programu péče o krajinu, u něj ale není kvůli rozpočtovým škrtům jisté, že bude otevřen.
"Zatím se kvůli škrtům v rozpočtu čeká, jak vše dopadne. Teoreticky nemusíme dostat od státu nic. Navíc nevíme, kdy se o tomto rozhodne. Na papíře nemáme nic a v kase prázdno," připustil Stýblo.
Pacienti ve staniciV skladbě chovanců stanic převažují ježci, loni jich bylo do opatrování přijato 1 721, druzí jsou netopýři - 463 a veverky - 242. Z ptáků bylo přijato nejvíc poštolek obecných, a to 1201. Většina z nich pomoc nepotřebovala, byla to totiž mláďata, které lidi odnesli bez důvodu. |
Stanice nyní žijí z veřejné sbírky, podle Stýbla se právě sbírka stane v budoucnosti hlavním zdrojem peněz. "Většinu peněz si pak shánějí stanice samy. Přispívají jim sponzoři, města a obce, nebo třeba lidé, kteří se tam přijdou na zvířata podívat," dodal Stýblo.
Loni vznikly tři nové stanice, a to při zoologické zahradě Liberec, při Krkonošském národním parku a třetí funguje pro Karlovarský kraj v Bublavě.
Ačkoli celá republika je stanicemi poseta, některé pokrývají velkou oblast, proto by svaz přivítal vznik dalších. Největší "bílá místa" jsou podle Stýbla v Jihomoravském kraji a na severu a západě Čech.
Se zraněním skončilo loni v záchranných stanicích 3 500 zvířat. Mezi nejčastější úrazy patřila tradičně zranění způsobená dopravou a nárazem zvířat do elektrického vedení. Neubývá ani ptáků, kteří zahynou, nebo se zmrzačí nárazem do skleněné plochy. Nedávno tak uhynulo hejno drozdů kvíčal v Praze. Z tuctu ptáků přežil pouze jeden.
"Přitom by stačilo tyto překážky označit, a není pravda, že nejlépe na skleněnou stěnu upozorní nalepené siluety dravců. Daleko větší účinek by měl například hodně barevný kačer Donald," uvedl Stýblo.
