Nepokoje začaly ve slovenské věznici už v únoru 1990, kdy se 217 vězňů zabarikádovalo v ubytovacím traktu a žádalo okamžité propuštění. Patnáctého března pak vězni vyrazili do útoku, vytlačili všechny dozorce a ovládli tak celou věznici.
Odsouzení si v budovách postavili barikády a na strojích a soustruzích, se kterými dříve pracovali pro libereckou textilku a TOS Trenčín, si začali vyrábět zbraně. Na případnou obranu si připravili zápalné lahve s benzinem a vyrobili si také improvizovaný plamenomet. Zabrali i zásoby potravin na několik týdnů, spoustu léků a alkoholu.
Přes 150 vězňů, kteří se odmítli podílet na rabování a ničení věznice, vzbouřenci drželi jako rukojmí. Po celou dobu odmítali vyjednávat a trvali na svém propuštění.
"Na jedné straně tak byli kápové mající k dispozici celé vepřové kýty, bedny pomerančů, léky a těkavé látky k fetování, na druhé straně ubohé trosky lidí, kteří by při vyčkávací taktice ozbrojených složek dlouho při životě nevydrželi," citovala tehdy ČTK slovenské politiky. Vůdcové vzpoury tyto vězně pak dokonce zamkli v jednom objektu a zapálili střechu.
28. března večer vyrazila proti vězňům policie a armáda. Do obří akce se zapojilo 62 příslušníků jednotek rychlého nasazení (takzvaných červených baretů), 150 výsadkářů, 350 dozorců, 80 psovodů, 350 příslušníků vojsk ministerstva vnitra, 1000 pohraničníků a 100 odborníků z Vysoké školy SNB.
Vnitro a armáda nasadila šest obrněných transportérů, jeden lehký a čtyři těžké vrtulníky. Zdravotní péči zabezpečovalo 200 lidí a okolní civilní nemocnice byly připraveny na nápor zraněných.
Připraveni ale byli i vězni. Po vojácích házeli amatérsky vyrobené zápalné lahve a bránili se ručně vyrobenými zbraněmi. Kvůli zbořeným budovám i zajatým rukojmím museli policisté bojovat stylem muže proti muži.
Po dvou a půl hodinách bylo všech 1006 odsouzených spoutáno a odvezeno do jiných ústavů. "Leopoldov je jako věznice nepoužitelný, škody činí několik desítek milionů korun," prohlásil po boji náměstek ministra vnitra Andrej Sámel.
Při potlačení vzpoury bylo zraněno 29 odsouzených a jeden dozorce. Při obsazování objektů se našel jeden mrtvý vězeň, který se zřejmě ještě před zásahem zřítil ze střechy.
Aktéry vzpoury čekaly tvrdé tresty. Během jednoho roku soud v Bratislavě udělil 61 obžalovaným tresty v celkové výši 345 let a deset měsíců vězení. Nejdelší trest za vzpouru byl 14,5 roku odnětí svobody. Ostatní vězni dostali většinou osmileté vězení, pět obžalovaných senát osvobodil a šest jich vyloučil k samostatnému soudnímu jednání.
