"Cyklostezka kolem zahrádek nám proti vůli není. Vadí nám ale asfaltový povrch v šířce tří a půl metru, který by úplně zničil klidovou zónu," říká obyvatelka přilehlého domu Monika Macejová.
Obává se totiž, že vyasfaltováním stezky by se klidná oblast změnila na vysoce frekventovanou dráhu pro cyklisty a bruslaře. Maminky s dětmi a lidé se psy by tak museli být neustále na pozoru před neopatrnými příznivci obou sportů.
Jako řešení navrhuje vést trasu budoucí cyklostezky po ulici Franzova před domy, místo v jejich zadní části podél řeky Svitavy. "Silnice je málo frekventovaná a cyklisté jsou zvyklí využívat ji," myslí si Macejová
Řeku chce magistrát zpřístupnit všem
Představitelé magistrátu ale na vybudování asfaltové trasy trvají. "Naším cílem je zpřístupnit řeku lidem, kteří by se tam jinak těžko dostávali, tedy třeba maminkám s kočárky nebo lidem na kolečkových bruslích. Jiné varianty, třeba ulicí Franzovou, jsou právě pro bruslaře naprosto nevhodné," namítá na připomínky maloměřických občanů brněnský radní Martin Ander.
Sami cyklisté zastávají ohledně asfaltu na březích Svitavy rozdílné názory. "Vézt cyklostezku tudy je vážně zhovadilost. Po Franzově jezdím často a není to žádný problém. Všude se na kole snad jezdit nemusí, občas je hezký slézt a projít se pěšky," napsala v diskuzi na cyklistických webových stránkách Jana Modrá z Brna.
"Mně by to vybudování cyklostezky vůbec nevadilo. Na kole jezdím ráda a určitě bych její vybudování přivítala," říká starší paní při procházce po maloměřickém břehu.
Stopy kol v blátě svědčí o tom, že cyklisté využívají chodníček vedoucí podél břehu už nyní. A podle Macejové je sjízdný i pro kočárky. Rychlostní jízdu na kole vzhledem k neupravenému povrchu pěšiny na maloměřickém břehu ale v žádném případě provozovat nelze. A o in-line bruslích není možné ani uvažovat.
Pozemky u řeky patří městu
Magistrát plánovanou trasu stezky v minulosti měnil. Původně měla vést přímo podél řeky. Proti plánu se ale postavili ekologové.
Poté, co původní návrh padl, zjistili úředníci magistrátu nejasnosti ve výměře pozemků. Zadní části zahrad přilehlých ke břehu řeky stojí totiž na městském pozemku. Představitelé města proto naplánovali novou trasu právě tudy.
"Oni si tam zabrali městské pozemky. Jejich zahrádky měly svoje ploty a v jistou chvíli se rozhodli, že si je posunou dál až k vodě," braní právo magistrátu Ander.
Podle Macejové koupila jejich rodina dům v Maloměřicích koncem osmdesátých let a plot už tehdy stál v dnešních místech. "Nikdy nás nenapadlo si pozemek přeměřit," řekla a podobně reagují i další obyvatelé přilehlých domů.
"Na zahrádkách hospodaříme již mnoho desetiletí a nikdo nevěděl, že nám vlastně nepatří. Kdyby se město nedostalo do konfliktu s ochranou přírody a tvrdohlavě nelpělo na nutnosti vzít občanům tento klidný kus přírody, nikdo by naše zahrádky neřešil ani teď," dodala další z místních obyvatelek Věra Zemanová.
Dodávají, že o jejich zahrady jim ale nejde. "Chceme zde především zachovat klidovou zónu a neporušenou přírodu," říká Zemanová.
Podle zástupců z Agentury pro ochranu přírody a krajiny splňuje aktuální návrh cyklostezky všechny legislativní podmínky ohledně ochrany místních vzácných živočišných druhů. Jedním z nich je třeba ledňáček říční.
Boj o pozemky
Kdy stavba začne, a které ze stran se nakonec podaří svůj názor prosadit, je momentálně nejasné "V tuto chvíli ještě nejsou vykoupeny všechny pozemky," popisuje současný stav projektu Ander.
Některý obyvatelům Maloměřických domů totiž pozemky skutečně patří. A ti je prodat jen tak nechtějí. "Na jednání s městem nám bylo řečeno, že časem se počítá, že na cyklostezku budou moci zajíždět i auta," obává se obává se majitel pozemku na břehu Svitavy Roman Moliš.
"Kdybych nebyl ochotný prodávat vůbec, bude město postupovat salámovou metodou, dostaví cyklostezku z jedné i druhé strany k mému plotu a bude na mě činit nátlak, dokud nepovolím," myslí si Moliš.
Ander nicméně veškeré námitky o vjezdu aut na asfaltovou stezku odmítá. "Proti autům tam budou zábrany. Stezka ovšem musí mít kvůli Povodí Moravy nosnost i pro auta, aby v případě různých havárií, jako například povodní, tam mohla vjíždět a nepoškodili ji," namítá Ander.
