V jeho sále byly vystaveny cukrářské výrobky, které stvořilo šestnáct mladých cukrářů, kteří tady dva dny soutěžili o Moravský pohár.
Konkurence přitom byla obrovská, každá cukrářská škola z Česka i Slovenska do ní poslala toho nejlepšího. Sladkosti v sále hotelu, krásně naaranžované s květinami, vypadaly skvěle a měly už od počátku výstavy hodně diváků. Ti moc nemluvili, spíš tiše obdivovali a skoro všichni si je alespoň fotografovali, když už nemohli ochutnávat.
A chválili. "Z tebe bude jednou hotelový cukrář. Ty půjdeš do světa," zaslechl třeba u svého Sladkého karamelového mámení Leoš Bujáček z bzenecké školy. Ještě dříve, než porota rozhodla, že Moravský pohár dostane právě on.
Ocenění, které něco znamená
Soutěž může opravdu otevřít cestu do světa, což potvrdila Marie Kučerová z bzenecké střední odborné školy, která má soutěž na starosti. "Když studenti řeknou, že mají zlatý nebo stříbrný diplom ze soutěže, tak už to pro budoucího zaměstnavatele něco znamená," upozornila.
Přes všechny moderní technické vymoženosti je cukrařina pracné řemeslo. Leoš Bujáček ale nelituje, že si ho vybral.
"Chtěl jsem ho dělat už od malička, když jsem s mamkou stál u plotny a pekli jsme spolu třeba trubičky. Otec se mi tenkrát smál a nebral moji zálibu vážně. Já tím cukrářem ale vážně být chci," zdůrazňuje.
Možná i proto, že cukrařina na tom nejvyšším žebříčku už není ani řemeslo, ale umění. Hlavním úkolem není podle receptu něco zamíchat, upéct a tradičně nazdobit. Ve vrcholné cukrařině se musí improvizovat, ba dokonce fantazírovat.
"Když vymýšlíme něco nového a nejde to, chodím někdy jako tělo bez duše. Jednou na podzim jsem si vyšla do přírody a uviděla krásný barevný keř. A pak jsme vytvořili dezert, který měl podobný tvar a ozdobili ho pavučinkou z karamelu. A mělo to obrovský úspěch," popsala Libuše Maléřová, jak někdy vzniká originální cukroví.
Do tvorby sladkostí ovšem zasahuje také móda. Ta třeba říká, že "letí" dorty netradičních tvarů a ozdoby z karamelu.
