Odborníci na dopravu, ekonomové a stavitelé prověří v následujících týdnech všechny dopravní projekty v Rakousku.
"Přehodnotí se očekávané výdaje na stavbu, časové plány a také alternativní varianty, které by mohly vyjít levněji. Budeme kontrolovat i to, jak vysoká je intenzita dopravy v daných úsecích, a jestli by tedy mohl být určitý projekt odložen," vysvětlil mluvčí rakouského ministerstva dopravy Walter Fleissner.
Po první části dálnice nejezdí dost aut
Právě nedostatečné vytížení budoucí komunikace může být jedním z argumentů pro odklad výstavby druhého úseku dálnice A 5, vedoucí z obce Schrick do městečka Poysdorf.
Podle mluvčího společnosti ASFINAG, která provozuje, staví a vybírá na rakouských silnicích mýtné, Christiana Pohlingera totiž doprava kvůli ekonomické krizi stále klesá.
Zatímco kapacita silnice na české straně dokáže množství automobilů ještě strávit, v Rakousku pomalu dochází řidičům trpělivost. První a již hotová část A5 s pětadvaceti tisíci automobilů za den sice nedosahuje intenzity provozu, pro který byla vybudována, vytížení silnic na trase, kde na dálnici teprve čekají, už však pomalu dosahuje maxima.
"Do Prahy jezdím z Vídně jedině přes Znojmo a dokud nebude hotová dálnice k hranicím, určitě přes Brno nepojedu," popsal situaci David Haller z Prahy, který v současnosti žije a studuje ve Vídni.
"Stačí mi to, co jsem viděl, když jsem po té silnici jel autobusem, a určitě jízdu tudy nebudu riskovat," řekl čerstvý držitel řidičského průkazu Haller.
Rakouské problémy výstavbu v Česku neovlivní
Náměstkyně jihomoravského hejtmana Anna Procházková se neobává, že by případný odklad A 5 ovlivnil i výstavbu české silnice R 52. Právě na R 52 má za Mikulovem rakouská dálnice navazovat.
"Rakouské straně žádné odklady samozřejmě nepřeju, ale pokud se začátek stavby skutečně odloží, může to znamenat, že se s oběma cestami sejdeme ve stejnou dobu u hranic," řekla Procházková.
Podle Pohlingera případné zbrzdění A 5 neznamená ani opětovné posouzení alternativní trasy přes Břeclav. "Kontrola se zahrnuje pouze trasu na Mikulov," zdůraznil Pohlinger a vyloučil, že by zástupci ASFINAGu zvažovali změnit současné plány a vzít v potaz trasu, kterou dlouhodobě prosazují ekologové z obou stran hranice.
Kontrola projektu
Podle platných plánů by měla stavba druhého úseku A 5 začít na jaře příštího roku a skončit po třech letech prací. Zda tomu tak opravdu bude, ukáže kontrola projektu během následujících měsíců.
Kromě odkladu stavby zvažují rakouští stavbaři i výrazné omezením výdajů. Místo plánovaných tří pruhů, se kterými se počítá v současných plánech, by tak mohly vzniknout pouze dva.
Podle představitele rakouské Strany zelených by dva pruhy při současné intenzitě dopravy postačovaly. "Projede tudy deset tisíc aut denně. To není tak mnoho a podle mého názoru, by bohatě vystačila silnice o dvou pruzích," řekl mluvčí rakouské Strany zelených v okrese Mistelbach Christian Schrefel.
Že současná podoba projektu je předimenzovaná, potvrzují i zkušenosti z již zprovozněné části dálnice. Málo kamionů a s nimi spojené zisky z výběru mýtného jsou totiž jedním z důvodů nedostatku peněz v rakouském rozpočtu.
"Při projektování jsme vycházeli z čísel dopravní intenzity z roku 2005. Tenkrát neměl o ekonomické krizi nikdo ani ponětí," vysvětlila mluvčí společnosti Bonaventutra Karin Kegelvichová, proč dálnice zůstává nevyužita. Bonaventura se podílela na výstavbě a provozu prvního úseku A 5.
