Dluhy rostou nejen státnímu rozpočtu, ale také krajům. Zastupitelé se však dušují, že peníze jdou na potřebné a EU výhodně dotované projekty. Kraji zpravidla stačí 7,5 % ze svého a stejný příspěvek od státu, aby na dotovaný projekt dosáhl. Navzdory výhodnosti se ale klidně může stát, že se kraj v zápalu nadšení pustí do projektu, který nedotáhne úspěšně do konce. Za to pak následuje sankce.
Kontroloři z Evropské komise zatím nedorazili. Kraje tak zkušenost s vracením dotací na rozdíl od obcí teprve čeká. "Kontroly z EU teprve probíhají nebo přijdou. Vratky dotací by přicházely v úvahu až v roce 2015 a déle," říká Petr Zahradník, šéf Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny. Zatím se podle něj dotace vracet nemusely, je ale brzy soudit - první programové období pro kraje skončilo předloni.
K vracení peněz dochází v okamžiku, kdy držitel dotace poruší pravidla, vysoutěžený projekt si účelově pozmění nebo pochybí při výběrovém řízení.
Každý Jihomoravan dluží přes 2 100,-A bude to ještě horší |
Kraje si zatím vedou obezřetně a téměř z poloviny za evropské peníze staví silnice 2. a 3. třídy či opravují školy. Potíž by podle Zahradníka mohla nastat u projektů sociálních služeb či celoživotního vzdělávání.
"Velmi přísně hodnotíme, jaké budou provozní náklady investice a jestli ji bude z čeho zaplatit," ubezpečuje zastupitel a exhejtman druhého nejzadluženějšího, Jihomoravského kraje Stanislav Juránek (KDU). Žádný megalomanský projekt, jako byl například nedostavěný akvapark v Bublavě, tak prý nehrozí.
Téměř poloviční nárůst zadlužení krajů v loňském roce ministerstvo financí nevyhodnotilo jako rizikový. "Rizika krajů nejsou tak velká jako u obcí," říká Pavel Křeček z odboru analýzy územních rozpočtů. Zatímco rizikové obce sleduje ministerstvo na zvláštním seznamu (za loňský rok 43 jmen), u krajů tak nedělá.
Čáru přes rozpočet by mohl krajům udělat nižší výběr daní. Už letos jim klesl meziročně o šest miliard korun, přitom se kraje do evropských dotací začaly hrnout jako o život – pět miliard eur pro kraje je třeba vyčerpat do roku 2015.
Na spolufinancování přitom banky půjčují rády. Překlenovací úvěr, než dorazí dotace, lze pořídit za mnohem výhodnějších podmínek než nejlepší privátní klienti, za úrok dvě až 2,5 procenta.
Už teď ale některé banky chtějí vědět, jestli půjčují bezpečně. Tři kraje v Česku si nechaly zpracovat rating. "Buď to po nich požaduje komerční banka, u které žádají půjčku, nebo k tomu může přihlížet Evropská investiční banka," vysvětluje Kateřina Hanžlová, analytička z agentury Moody's.
Mezinárodní rating má pouze Moravskoslezský kraj s hodnocením A2. Pro srovnání – Česká republika jako celek je hodnocena jako A1. Ještě lepší hodnocení, ale pouze v rámci Česka, Aa1.cz obdržely i Liberecký a Ústecký kraj. Tam přitom loni stoupla zadluženost více než trojnásobně.
Naopak relativně nejvíc snížili své dluhy Plzeňští, o 17 %. Plzeňsko je rarita, nepůjčuje si a v roce 2009 dlužilo necelých 300 tisíc korun.
"Nemyslím si, že je připravena nějaká zásadní investice, která by zlepšila život v kraji a na kterou by bylo nutné si vzít úvěr," soudí zastupitel Pavel Karpíšek (ODS).
Kraj už ale pošilhává po půjčce na opravu silniční sítě a na vylepšení stavu budov. V úvahu by připadal také úvěr na západní silniční okruh Plzně.
