Podle Koplíka letos houbaření zatím za nic nestálo. Od jara šlo totiž počasí z extrému do extrému. Buď bylo v lesích až příliš vlhko, nebo naopak úplné sucho.
Že v lese už není pusto a prázdno, tedy co se hub týče, potvrzují i někteří zkušenější houbaři. "Byl jsem se tam podívat v sobotu a našel pár hříbků. Velká sláva to nebyla, ale myslím, že v dalších dnech to bude lepší," řekl o minulém víkendu František Kovařík z Vyškova.
O tom, jestli rostou, nebo nerostou, už lidé čile diskutují i na houbařských webech. Mykologové však přiznávají, že mají ještě jednu jednoduchou pomůcku.
Když se u lesů parkuje
"Když jsou okraje silnic samé auto, tak rostou, a když tam vidím jedno dvě, tak si říkám, že to asi není žádná sláva," popisuje Koplík.
Například na Blanensku, i v místech, kde není zákaz vstupu do lesa kvůli popadaným stromům, v sobotu dopoledne neparkoval skoro nikdo.
"Kéž by to byla pravda a začaly růst i na jižní Moravě. Já bych ale byl s takovými prognózami opatrnější. Na druhé straně je pravda, že podmínky jsou teď na houby opravdu dobré," říká brněnský mykolog Alois Vágner.
Otrava houbou
Na neděli si naplánoval výlet a chtěl se přitom cvičně podívat do lesa, jestli něco roste. "Jenže sotva jsem dorazil na místo, zazvonil mi mobil a musel jsem hned jet do naší laboratoře v Moravském zemském muzeu," posteskl si mykolog.
Jak se ukázalo, výlet si pokazil kvůli houbám, které nasbíral někdo jiný a přiotrávil se z nich. "V takových případech zjišťujeme, o jakou houbu se jednalo. Jsme na to tři a včera jsem měl pohotovost já," vysvětluje.
Houbu, nebo spíš to, co se z ní uvařilo, mu do Brna přivezli až ze Zlína a hned tu "dobrotu" dal pod mikroskop.
"Byl to žampion zápašný. Některým lidem nedělá žádné potíže, ale u jiných vyvolává zvracení, průjmy a někdy musí do nemocnice," upřesnil mykolog.
Žampiony tedy rostou, když se z nich lidem dělá zle, a co další houby?
"Sousedé mi o víkendu přinesli ukázat máslovky, jak říkáme hřibům plstnatým, a hřiby smrkové, u nás podzemáky," podotkl mykolog Koplík.
Radostnějším houbařským vycházkám v srpnu nahrává i stará pranostika: Kolik sněhů lednových, tolik hřibů srpnových.
Pokud se toto rčení vyplní, tak kromě hřibů by už také měly růst i bedly nebo baraničky, což je lidový název pro kotrč kadeřavý. Toho si lidé navíc v některých místech jižní moravy dokonce cení více než koše praváků.
