Pokračují tak přípravné práce na stavbu víceúrovňové křižovatce u výjezdu z královopolských tunelů, mostů v Žabovřeskách i protihlukových opatření na dálnice D1 v Popůvkách. Všem těmto projektům rovněž hrozily ministerské škrty.
I když je zastavení přílivu kapitálu na modernizaci železničního uzlu pro Brno bolestné, mnozí politici jej hodnotí jako lepší variantu než zastavení prací na silnicích.
Svitavská radiála je pro Brno klíčová
"Dostavbu velkého městského okruhu považuji za jednu z klíčových pro Brno. Pokud nebude dokončen, tak město nebude schopno vyřešit dopravní problémy," okomentoval náměstek primátora Martin Ander (SZ).
"Doufám ale, že poznámkami ministra Bárty o tom, že hledá způsoby jak seškrtat každou z těch staveb na technologické minimum, není myšleno například nepostavení protizvukových stěn," obává se Ander.
Podobě to vidí i brněnský primátor Roman Onderka (ČSSD). "Přestavba železničního uzlu se letos bez státních peněz obejde. Stejně nemá ještě ani pravomocné územní rozhodnutí," řekl už dříve Onderka.
Oproti tomu kandidát na primátora za ODS Robert Kotzian považuje ministrovo rozhodnutí za nešťastné. "Tento projekt je pro Brno naprosto klíčový. Srovnávat výstavbu velkého městského okruhu a nádraží dost dobře nejde. Železniční uzel je stavba na kterou naše město čeká už osmdesát let a která do značné míry podmiňuje řadu rozvojových projektů," podotkl Kotzian.
Peníze na nádraží nejsou letos potřeba
Výpočet předběžných investic na projekt železničního uzlu počítá s více než dvacet miliard korun. Tato částka vysoce přesahuje náklady všech ostatních "škrtnutých" projektů z Bártova seznamu. Osm miliard mělo jít právě ze státního rozpočtu, čtyři chtěli přispět kraj a město.
Zbylých osm miliard mohlo jít z evropských fondů. Podle Andera se na tyto peníze už zřejmě dosáhnout nepodaří. "V tomto rozpočtovém období, tedy do roku 2015, už není možné peníze získat. Termíny se prostě nedají stihnout," uvedl Ander.
Přidělení dotací se totiž váže na spolufinancování z jiných zdrojů. Tím měly být právě peníze ze státní kasy. Prostředky, které do projektu hodlá vložit kraj a město na kofinancování použít nelze. Půjdou totiž pouze na městskou infrastrukturu, a ne na výstavbě kolejišť a výpravního terminálu.
Anderův názor ovšem nesdílí Onderka. Do roku 2015 se ovšem musí podařit osm miliard z plánované dotace "utratit".
Investoři mlčí
Jaký důsledek budou míst škrty pro stavební firmy nelze v současnosti odhadnout. Společnosti OHL ŽS a Skanska, které se už podílely na stavbě nákladního nádraží, se zatím odmítají k ministrovu rozhodnutí vyjádřit.
"V současnosti čekáme na oficiální stanovisko a dokumentaci od zadavatelů. Informace z médií jsme začali, zejména z pohledu ekonomického a technologického, interně analyzovat," uvedla mluvčí společnosti Skanska Jana Nováková a v podobné smyslu odpověděla i mluvčí OHL ŽS Taťána Pelíšková.
