Začalo to tím, že nejdříve rozeslalo občanské sdružení Zelené Podluží ředitelům pěti základních a osmi mateřských škol v Břeclavi dotazník s otázkami takzvaně "na tělo". Jeho iniciátorka Zuzana Candigliota se v něm šéfů škol mimo jiné ptala, zda jsou ochotni domluvit se v některých případech na splátkových kalendářích, slevách či třeba odpuštění úhrady za školní družinu
Sdružení nyní tvrdí, že má v ruce alarmující údaje a v Břeclavi chce s nimi vyvolat širokou veřejnou diskusi. Oslovit chce nejen šéfy příslušných odborů na břeclavské radnici, ale také neziskové organizace i kandidující komunální politiky.
Problém vyloučení sociálně slabých dětíObčanské sdružení Zelené Podluží oslovilo začátkem nového školního roku ředitele břeclavských škol. Z jeho dotazníkového průzkumu podle iniciátorky projektu Zuzany Candigliota vyplývá, že v některých školách v Břeclavi existuje problém takzvaného vyloučení sociálně slabých dětí. Týká se romské i neromské populace. Otázky, na které ředitelé škol odpovídali: |
"Naše šetření totiž ukázalo, že problém vyloučení sociálně slabých dětí na břeclavských školách skutečně existuje," tvrdí iniciátorka dotazníkového šetření Zuzana Candigliota ze sdružení Zelené Podluží.
Problém se podle ní netýká jen romské populace. "Týká se i neromských školáků. Takové děti bývají nedobrovolně odsouvány na okraj a vyčleňovány z kolektivu," soudí Candigliota.
Město nedokáže určit, kdo je a není sociálně potřebný
Ředitelé škol ale často namítají, že nemají možnost nahlédnout do příjmů jednotlivých rodin, a nevědí tedy, z jakého důvodu dítě například nejede na výlet. Navrhují rodičům, kteří nemají peníze na školní placené aktivity jako třeba lyžařské kurzy, exkurze či nákladnější školy v přírodě, aby se obrátili na sociální odbor radnice a požádali o dávky v hmotné nouzi.
Zelené Podluží má jiné řešení. I když z výsledků dotazníku vyplývá, že školy nabízejí určité vstřícné kroky, jak do aktivit zapojit i děti ze sociálně slabých rodin, navrhuje zřídit speciální transparentní fond, ze kterého by se těmto školákům akce platily. "Do fondu by částečně přispívalo nejen město, ale i rodiče a třeba i některé místní firmy," navrhuje Zuzana Candigliota.
Že ale nápad nemá moc šancí na úspěch, soudí tajemník břeclavské radnice Dalibor Neděla. Podle něj je pohled na sociální potřebnost velmi subjektivní. "Ani škola, ani město nedokážou spolehlivě najít hranici, kdo už je nebo kdo ještě není sociálně potřebný a komu by se z fondu měla aktivita zaplatit a v jaké výši," argumentuje Neděla. Celý nápad se mu proto jeví neživotaschopný.
Radnice zatím do žádného fondu přispívat nebude
"Těch potřebných dětí ale není zas až tolik. Roční finanční prostředky pro všechny břeclavské školy by rozhodně nebyly astronomické částky. Zvlášť v porovnání s tím, co se dává na sport jen pro vybrané jedince, kteří nejsou nijak sociálně potřební," argumentuje Zuzana Candigliota.
Břeclavská radnice přesto zatím neuvažuje, že by do nějakého fondu přispívala. "Děti za způsob života svých rodičů nemohou, nicméně u některých rodičů je ochota pracovat daleko nižší než schopnost vydolovat ze státu na sociálních dávkách dostatek peněz k pohodlnému životu. A když má někdo na cigarety a alkohol, proč by mu měl přispívat někdo jiný na výlet jeho dítěte?" argumentuje tajemník Neděla. Domnívá se, že by do podobného fondu nebyli ochotni přispívat ani rodiče.
To ale vyvrací ředitel základní školy Kupkova Igor Huleja. "Z praxe mohu uvést, že existuje celá řada ochotných rodičů, kteří například u nás na jednoho žáka takto přispěli," řekl.
