Přesný počet soukromých erotických "privátů" se ani nedá zjistit. Na jejich provozu se od počátku živili taxikáři přivážející hosty. Jejich nenasytnosti se kluby v 90. letech pokoušely neúspěšně zamezit.
Jak to na poli erotických provozoven tehdy v Brně vypadalo, vypráví zakládající majitel jedné z nich Frank Pauli. Jde o jeho umělecké jméno, redakce to pravé zná, ale na přání dotyčného jej nezvěřejňuje.
"Na podzim roku 1990 byl otevřen klub Sant Pauli na Žižkově v Žabovřeskách a asi o čtrnáct dní později klub Lady Marion na ulici Boženy Němcové v Králově Poli," vzpomíná.
Tato činnost neměla a nemá v zákonech jasně stanovená pravidla. Jak tedy vlastně "úředně" vypadala?
Jako noční podnik, do kterého se chodí holky bavit, aby do klubu natáhly hosty. Host si pak s děvčetem domluvil masáž a nebo něco dalšího, na což si pronajala pokoj. A jak se nakonec s hostem vypořádala, byla její věc. Vždycky šlo samozřejmě i o to, aby si host dal nějaké občerstvení, panáky, víno, sekt, aby to celé fungovalo.
Slyšela jsem, že na nábory do klubů přicházely někdy i naprosto neskutečné typy. Občas prý i úplné šmudly, které ani neměly čisté prádlo...
Na začátku 90. let chodívalo široké spektrum. Od holek, které neměly žádné vzdělání a potřebovaly si někde vydělat, až po studující vysokoškolačky, které si potřebovaly třeba vylepšit životní úroveň. Ale chodily i matky s dětmi nebo manželky. Stávalo se, že večer manžel přivezl ženu do klubu a ráno si pro ni zase přijel. A peníze, které vydělala, prohrál na automatech. Nebo je propil. Těchto využívaných žen mi bylo vždycky hodně líto. Ale je mi samozřejmě stejně líto i ženských, které ty peníze vydělají někde v továrně. Jen proto, aby je mohl manžel prohýřit.
Po Sant Pauli a Lady Marion vznikaly jaké další kluby?
Ty byly menší. V roce 1992 se pak otevřel Moulin Rouge na Slovákově ulici. Dům předtím vrátili v restituci lidem, kteří zde provozovali hotel Moravia. Jenomže jim moc nefungoval, takže ho nabídli k prodeji. Objekt prošel z části velkou rekonstrukcí a pak zde zahájil provoz klub původních majitelů ze Sant Pauli. Samozřejmě vznikaly také priváty, soukromé byty vyhrazené pro erotickou činnost. Každý si zkrátka hledal vlastní recept.
Na jižní Moravě byla asi i výhoda blízkosti rakouských hranic, ne?
Určitě. I když místní zařízení nevyužívala ani tak rakouská klientela, ale spíš gasterbeitři, kteří v Rakousku pracují. Rakušanky se totiž na tyhle lidi dívají přes prsty. Takže oni se líp pobavili u nás, kde je přece jenom pořád vnímáme jako cizince.
Která vlastnost kvalifikuje děvče, aby bylo v tomto oboru úspěšné?
Úsměv a komunikace. Jak vypadá, sice také hraje roli, ale pokud taková královna krásy sedí s povýšeným pohledem a žvýkačkou v puse v rohu, chlap, kterému se třeba i líbí, se zalekne, co by jí měl asi říkat a jak ji bavit. Zatímco holka, která si s ním vykládá, usmívá se a je s ní sranda, takže je vidět, že to pro ni není jen kšeft, je mu tak milá, že pak host ani nepotřebuje žádnou erotiku. Stačí mu její blízkost. Kromě zábavy tady totiž většina hostů hledá i ventil od starostí a problémů, co mají venku. Některé kluby proto vítají i páry, tedy muže i ženy. My jsme zavedli tantrickou masáž a plánujeme swingers party.
