Osmadvacetiletý Petr z Brna náhodou vyslechl těsně před Vánocemi v kavárně rozhovor dvou mužů. Jmenovali se Roman a Petr a bavili se o kauze exstarosty Kvapila, který byl společně s lobbistou Radovanem Novotným nepravomocně odsouzen k sedmi letům za přijetí úplatku.
Petr žádal Romana, ať mu přinese rozsudky a odvolání, "aby mohl dál ovlivňovat kauzu".
Mohlo to být jen obyčejné "kavárenské tlachání", kdyby muži nezapomněli v kavárně obálku a v ní kus interního spisu policie ke zmiňované kauze.
Petr (nepřeje si kvůli obavám o svoji bezpečnost zveřejnit příjmení) odnesl obálku na policii. Kdyby věděl, co rozpoutá, možná by ji raději vyhodil. Druhý den se mu totiž ozvala policejní inspekce. Znovu pověděl, co slyšel a našel. Pak oba muže na fotkách identifikoval.
Tím však pro něj věc neskončila. O pár dní později ho totiž v jeho restauraci navštívili dva jiní muži.
"Řekli mi, ať zapomenu na všechno, co jsem slyšel, a nabídli mi za to 250 tisíc korun," líčí nečekanou návštěvu Petr. Pak mu muži dokonce vyhrožovali.
Tady jeho příběh snad končí. Avšak začíná jiný, mrazivější.
Roman je totiž ve skutečnosti Roman Heinz, pracující na krajském státním zastupitelství. A Petr je Petr Hoskovec, který v kauze odsouzeného starosty vystupuje jako svědek.
