Zájemci se mohou ankety zúčastnit do konce letošního září. "Hlasovaly už stovky lidí. Sešla se nám také slušná hromádka papírových anketních lístků," řekl starosta Brna-střed Libor Šťástka.
V internetovém průzkumu dosud hlasovalo osm set čtyřicet lidí. Čtyřicet jedna procent z nich zvolilo možnost, aby radnice pozemky za symbolické nájemné předala neziskovému sektoru, který si bude schopen sehnat dotace a areál dle svých představ využívat. O místo už v minulosti projevili zájem například skauti, kteří by tu chtěli vybudovat svou základnu.
Co zatím z průzkumu vycházíJaká má být budoucnost pozemků z kauzy Wilson? Za symbolické nájemné předat neziskovému sektoru 41 % |
Třiadvacet procent lidí si na místě bývalého vojenského areálu přeje centrum veřejných služeb a menší byty pro mladé rodiny, případně seniory. Ty by vznikly v novém objektu, který by přiměřeně zapadal do okolí.
"Společenskému centru je nakloněno hodně lidí. Ten areál by ale mohly využívat třeba děti z celého centra, kterým chybí bezpečný prostor na různé kroužky a sporty," myslí si zastupitelka Brna-střed Jasna Flamiková (SZ).
Flamiková ale spolu s dalším opozičním zastupitelem Bohumilem Bílkem upozornila, že anketa není moc dobře formulována a některé možnosti se překrývají. "Další z nich jsou za hranicí práva. Vrátit pozemky je nesmyslné a výhodně je zpeněžit zase odporuje podmínkám smlouvy s ministerstvem obrany," podotkl Bílek.
Brno-střed čeká, aby pozemky mohlo prodat, říká opozice
Bývalý vojenský areál u náměstí Míru získalo Brno zdarma od ministerstva obrany v roce 2003. Už více než sedm let ale lukrativní pozemky leží ladem.
Brno-střed je totiž v rozporu se smlouvou pronajalo firmě Wilson Properity na výstavbu bytových domů. Od ministerstva obrany kvůli tomu město dostalo desetimilionovou pokutu a tehdejší starostka Brna-střed Dagmar Hrubá byla obviněna ze zneužití pravomoci veřejného činitele.
V lednu soud Hrubou definitivně osvobodil, v odůvodnění ale zpochybnil platnost smlouvy na převod pozemků. "V současnosti s právníky zjišťujeme, komu ty pozemky vlastně patří. Pak se začneme zabývat výsledky ankety," doplnil Šťástka, který si na Lerchově ulici umí představit menší bytové domy, sportovní areál nebo zvažuje i jejich prodej.
Podle Bílka je ale vyhlídka na výhodný prodej důvodem, proč radnice nikam nespěchá. Podmínka, že město nesmí areál využít komerčně bude totiž platit už jen tři roky. Pozemky, které město získalo zadarmo, přitom mají hodnotu několika desítek milionů korun.
"Na začátku přesvědčili vojáky, že tam chtějí vybudovat romské komunitní centrum a bojovat proti drogám, ale teď už se k tomu nijak nemají," zdůraznil Bílek.
