Desítky českých lékařů se před třemi lety vypravili do egypta za vědeckou prací. Místo toho polehávali na pláži a u bazénů. Firma Actavis je pozvala na kongres a zaplatila jim desetidenní pobyt v luxusním hotelu.
Tehdy si firma myslela, že se jí to vyplatí: lékaře si uhrazením dovolené zavázala, mnozí z nich neviděli nic špatného v tom, že budou předepisovat léky z produkce Actavis. Bez ohledu na to, zda je to ta nejlepší možnost pro jejich pacienty.
Strategie se neukázala jako příliš dobrá. Poté, co o falešném kongresu informovala Česká televize, začala případ vyšetřovat policie, farmaceutická firma nakonec dostala pokutu 750 tisíc, minulý týden se potvrdilo, že ji po dlouhých průtazích opravdu musí zaplatit.
V budoucnu by podobní hříšníci mohli dopadnout ještě hůře. Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu chce v novele zákona o regulaci reklamy zpřísnit tresty.
Takže zatímco nyní se pokuty za porušení zákona pohybují v řádu deseti- a statisíců, v budoucnu by mělo jít o miliony. "To aby farmaceutické firmy trest zaznamenaly. A abychom zohlednili společenskou nebezpečnost takového jednání," říká náměstek ministerstva zdravotnictví Martin Plíšek.
Zpřísní se i sama pravidla, v rámci nichž budou moci firmy lékaře na kongresy zvát. "Chceme, aby farmaceutické firmy zveřejnily, kteří lékaři se jejich kongresu zúčastnili," říká náměstek.
Bude to transparentnější, lékař bude pod větší kontrolou, a pokud bude předepisovat výrazně více jeden konkrétní lék, bude možné si snadno dohledat, zda je ve spojení s firmou, která jej vyrábí. Ke zveřejnění svých jmen by ovšem lékaři měli dát souhlas.
Podezřelé kongresy stále běží
Farmaceutické firmy mají své etické kodexy, některé už nyní nemohou směrovat kongresy do přímořských letovisek, kde to více zavání dovolenou, nýbrž třeba jen do okolí výzkumných center. Ale podle znalců zdravotnického prostředí se podezřelé kongresy konají stále, byť po vypuknutí ekonomické krize o něco méně než dříve.
Firmy však mají i jiné taktiky, jak si získat přízeň lékařů. I ty by měl zákon postihnout. Omezit by se měla například současná praxe, kdy lékař předepisuje konkrétní lék pod zástěrkou vědecké studie.
Podle šéfa Státního ústavu pro kontrolu léčiv Martina Beneše to vypadá tak, že za lékařem přijde zástupce farmaceutické firmy a řekne: "Pište tento lék a já vám za to budu platit. A aby to nikdo nemohl napadnout, skryjeme to pod vědeckou činnost."
Lékař tedy zaznamenává například účinky látky a rychlost zlepšení pacientova stavu, ovšem z hlediska vědeckého výzkumu je tato činnost zbytečná, málokdy přináší nové informace.
Další plán: lékař nebude předepisovat konkrétní lék
V novele zákona se mají studie, které směřují k předepisování konkrétního léku, zakázat. "Takové studie poznáme, lékaři ani firmy si s nimi nedají mnoho práce," dodává Martin Beneš s tím, že ryze vědecké práce samozřejmě nijak omezovány nebudou.
Kromě úpravy zákona o regulaci reklamy ministerstvo zdravotnictví plánuje ještě radikálnější krok: zrušit úplně předepisování konkrétních léků lékařem.
Lékaři by předepsali pouze účinnou látku a pacient by pak konkrétní přípravek zvolil až v lékárně. Ministerstvo plánuje takto zavést předepisování nejprve dvaceti skupin léků a postupně přidávat další.
Nabízí se však otázka, zda se vlivem této změny korupce pouze nepřesune do lékáren. Když před třemi lety ministr zdravotnictví Tomáš Julínek zavedl možnost, že lékárník může vyměnit lék předepsaný pacientovi za generikum, lékárníci hned během prvních týdnů zaznamenali vyšší počet návštěv zástupců farmaceutických firem, které se jim snažily zalíbit.
