"Černá zvěř je přemnožená. Divoká prasata nám rozryla louku na 150 hektarech, po jejich nájezdu je louka k nepoužití. Máme škody i v obilí a kukuřici," postěžoval si Jiří Turek z Českomoravského svazu zemědělských družstev v Českých Budějovicích.
Podobnou zkušenost má i místopředseda Zemědělského družstva JIH Zdeněk Houška. "Divočáci poničili řepku a teď se stěhují do obilí a kukuřice. Škody dělají obrovské," uvedl.
Zemědělcům nepomáhají ani různé plašiče nebo odpuzovače kanců. Používají se ostříhané lidské vlasy či repelentní látky na bázi lidského potu.
"Stalo se nám, že ze 130hektarové louky vyběhlo 120 prasat. Rychle se množí, protože nemají žádného nepřítele. Myslivců ubývá a patrony zdražují," povzdechl si Turek.
Dodal, že v okolí Třebohostic jim na polích řádí i mufloni. "Je tady celé stádo. Ničí hlavně obilí, protože se jím živí."
"Nadstav černé zvěře oproti předchozím rokům je patrný," podotkl i předseda okresního mysliveckého spolku v Českých Budějovicích Pavel Pletka.
Myslivci bachyně nestřílí, protože vodí selata
Bachyně a kňouři se navíc nesmějí od ledna do července střílet. Jenže nedaří se snižovat ani stavy nejmladších selat (tzv. lončáků), která mohou myslivci lovit celoročně.
"Bachyně se snažíme nestřílet, protože vodí selata," doplnil Josef Amcha z mysliveckého spolku Český Krumlov.
Zemědělci zatím žádnou náhradu škod neuplatňovali. "Asi bychom tím mysliveckou společnost zlikvidovali. Trpíme to, ale stojí nás to peníze," uzavřel Turek.
Přesný počet divokých prasat se těžko zjišťuje. Tlupy černé zvěře jsou aktivní zejména v noci, což komplikuje sčítání. Navíc za den jsou schopny ujít i 40 kilometrů. Na jejich odstřel musí mít každý povolení, o kterém rozhoduje magistrát města nebo obce s rozšířenou působností.
