Netrpělivě teď našlapují kolem beček napěchovaných meruňkovým "mačem" ti, kteří před pár týdny založili základ pro pálení oblíbeného hřejivého životabudiče.
Než budou totiž moci zhruba po šesti až sedmi týdnech kvašení sledovat, jak z nevzhledné hmoty odkapává v pálenici kapku po kapce voňavá meruňkovice, musí se pod víkem jejich beček objevit nejprve slupka.
Pálenice v krajiKde si můžete nechat vypálit jablka, hrušky či trnky? Hodonínsko: Ratíškovice, Čejkovice, Žádovice, Ždánice, Hovorany, Bzenec Břeclavsko: Hrušky, Moravský Žižkov, Břeclav-Poštorná Znojemsko: Trstěnice, Citonice, Olbramovice, Znojmo Vyškovsko: Zelená Hora, Vyškov-Dědice, Vyškov, Bučovice Blanensko: Letovice, Blansko Brněnsko: Brno-Nový Lískovec |
Koláč, jak vrstvě utvořené několikatýdenním kvašením ovoce v sudech odborníci říkají, pak musí popraskat a propadnout. Teprve pak nastane ideální doba, kdy je potřeba naložit bečky s kvasem na vozík a uhánět s nimi do pálenice.
Meruňky už někde odmítají, nestihli by vypálit švestky a jablka
"Nával je letos obrovský. Jedeme teď nonstop celé dny a noci včetně sobot a nedělí. Meruňky už musíme dokonce odmítat, abychom stíhali vypálit jablka, hrušky a švestky, které po nich za pár týdnů přijdou," popisuje téměř osmdesátiletý spolumajitel pálenice Zapo Hrušky Ladislav Tuček z Břeclavska.
"Jen od začátku srpna proteklo u nás přes čtyři tisíce dvě stě litrů stoprocentního alkoholu," pochvaluje si Tuček a v neskutečném vedru u kotlů vzpomíná, že stejně dobrá sezona byla snad před deseti lety.
Tak jako on teď kvůli výjimečné úrodě letního ovoce ponocuje také Milan Bong z pálenice v Trstěnicích na Znojemsku. "Jedeme nonstop," popisuje letošní frmol.
Zatímco loni pálil meruňky deset dnů, teď má objednávky až do konce října. To nepamatuje dvanáct let. "Oproti loňsku letos vypálíme pětkrát více," odhaduje. I na Blanensku a Vyškovsku, které nejsou meruňkovými kraji, se letos meruněk urodilo více než loni.
Do bečky patří jen ovoce, které byste sami snědli
Že je příprava kvalitního kvasu pro pálení tak trochu alchymie a začátečník může udělat i řadu chyb, pokud se nepoučí z osvědčených rad našich stařečků, si myslí třeba Jan Dikovský. Ten spolu s otcem v těchto dnech pálí metráky meruněk a dalšího ovoce v pálenici v Ratíškovicích na Hodonínsku.
"Jak vlastně založit kvalitní kvas? V první řadě do něj patří jen ovoce, které by člověk sám snědl. Žádné nahnilé ani jinak poškozené. Nesmí v něm být listí ani tráva, jak se občas stává. A pak už naši předkové říkávali, že do dobrého kvasu patří jen to, co spadne samo na zem, ne ovoce ze stromů," popisuje Dikovský, jak docílit co nejjemnější vůně ovocných destilátů a opravdu kvalitního pití.
Ovoce, které jde do beček, by se podle Dikovského mělo opláchnout, meruňky a broskve vždy vypeckovat a mírně naříznout. "Jablka či hrušky je zase dobré nakrájet, nastrouhat nebo jak říkáme - prohnat přes šroťák. Hlavně je neházet do beček celé," radí odborník na pálení ovoce.
A dodává, že i když ovoce spadne, a je v něm tedy už dostatek cukru, není nikdy od věci pár kilo cukru do bečky, která by měla mít ideálně sto dvacet litrů, přidat. "Třeba na sto kilogramů meruňkového, broskvového či mirabelkového kvasu mohou lidé klidně přidat kbelík vody s rozpuštěnými čtyřmi kily cukru. Na švestky pak alespoň kilogram, i když jsou to durancie nebo kadlátky," pokračuje.
První týden je pak podle majitele pálenice dobré kvas klidně každý den promíchat. Pak už však zavíkovat a nechat v klidu na stinném místě, ideálně ve sklepě či garáži, kvasit. "V žádném případě neurychlovat kvašení na prudkém slunci," varoval. Tím by se totiž kvas znehodnotil.
Zatímco meruňky se v nádobě zavřené víkem tak, aby mohla odfouknout přebytečný tlak, nechávají zhruba šest týdnů, švestky vydrží čekat na své vypálení klidně i dva nebo tři měsíce.
